Kultovní filmový plakát od Olgy Poláčkové-Vyleťalové k francouzskému filmu Něžná (1970).

Kultovní filmový plakát od Olgy Poláčkové-Vyleťalové k francouzskému filmu Něžná (1970). | zdroj: terryhoponozky.cz


Československý filmový plakát je fenoménem, který fascinuje zahraniční sběratele

TÉMATA: československo | film | grafika | plakáty

user-avatar

Blondie

11. 11. 2015 | 15:45

Filmové plakáty dnes slouží hlavně k propagaci filmu a hlavních hvězd a tomu odpovídá jejich komerční a více méně unifikovaný styl. Oproti nim plakáty z někdejšího socialistického Československa mají nemalou uměleckou hodnotu. Přední čeští a slovenští výtvarníci se při jejich tvorbě takříkajíc umělecky „vyřádili“. Něco takového už dneska není možné. To činí československé plakáty nejen unikátními, ale i sběratelsky cennými.

V žádném státě kromě nás, Kuby a Polska takové plakáty nebyly,“ uvedl pro magazín Generace20 Jiří Kofroň z pražského obchodu Terryho ponožky, který je největším prodejcem filmových plakátů v Česku. „Nikde ve světě neexistuje skutečnost, aby přední grafici a malíři tvořili v podstatě užité umění. A v takové míře, že třicet let kontinuálně vznikaly věci, které nebyly ani povoleny státem. Když zmíněnou tvorbu ukážete v zahraničí, nikdo nechápe, jak to mohlo vzniknout a fungovat. Je to zázrak,“ poukazuje.

Plakát k české filmové komedii Limonádový Joe (1964)

Pro československé výtvarníky byly plakáty hlavně způsobem obživy. V éře socialismu nemohli tvořit svobodně, a proto mnozí z nich, kteří odmítali se podřídit státem diktovaným pravidlům socialistického umění, se uchýlili k užité grafice, která byla pod menším tlakem komunistické cenzury než volné umění. Kreativitě nahrávala i absence komerčního tlaku. Do kin šlo mnohem méně filmů než dnes, zvláště těch hollywoodských, takže jejich propagace nebyla tak důležitá. „Nic, kromě ideologických zásahů cenzorů nebránilo rozvoji estetických kvalit plakátů, kterými se stát mohl pyšnit na zahraničních přehlídkách," říká znalkyně českého plakátu Marta Sylvestrová z Moravské galerie.

Plakát ke kultovní komedii Miloše Formana Hoří, má panenko (1967)

Rozdíl oproti současným poutačům je nepřehlédnutelný. Styl dnešních plakátů určuje Hollywood a veškerá kreativita většinou končí u fotky hlavní hvězdy, pro jistotu s výrazně vytištěným jménem. Spodek plakátu bývá pokrytý množstvím nesourodých tiskových informací včetně sponzorských log. Jeden globalizovaný a unifikovaný návrh potom obletí celý svět. O to víc vyniká půvab československých plakátů. Působí vyváženě, čistě, výtvarně. Jsou na nich koláže a fotomontáže, v kombinaci s litografií. Písmena jsou však vedlejší, stručná, malá, často odsunutá na okraj. Prostor dostávají grafické experimenty, stejně  jako ve volném umění šedesátých let, jenže na plakátu nesmí chybět pointa, výtvarná zkratka, která se dotýká filmu.

Tak například malíř Karel Vaca vytvořil ke slavné americké komedii Hádej, kdo přijde na večeři plakát, který by dnes žádný hollywoodský distributor nedovolil. Nejenže na něm není fotografie hlavní hvězdy filmu Katherine Hepburnové, ale je navíc téměř "prázdný". Na červeně nabarvené ploše svítí jen čistý talíř s příbory. K Felliniho filmu Sladký život Vaca zase použil siluetu italské dámy z renesančního obrazu a do její hlavy přidal můru.

Plakát k Felliniho filmu Sladký život (1960)

V posledních letech se o exempláře z této éry začali zajímat i sběratelé ve Spojených státech. Cení si jich právě pro jejich umělecké kvality. Jedním z nich je i Sam Sarowitz, jenž vede galerii Posteritati v New Yorku. Autor tří knih o plakátech z celého světa má na skladě úctyhodný počet 12 tisíc plakátů včetně více než tří stovek českých kousků. Nejdražším plakátem z někdejšího Československa je Červená pustina Bedřicha Dlouhého z roku 1967, pořízená za 1500 dolarů (v přepočtu 28 500 korun). „Už pár let sbírám polské a české plakáty. Poválečné polské a české věci jsou opravdu pozoruhodné a pro mě představují pokračování konstruktivistického pohledu na svět," prohlásil Sarowitz. "Tyhle plakáty sbírám čistě pro jejich uměleckou hodnotu a nejvíc mě těší, když mě zaujme plakát pro uměleckost a ještě k tomu je k filmu, který znám a líbí se mi," dodal.

Ikonické československé filmové plakáty můžete zhlédnout v naší fotogalerii, další pak na stránkách obchodu Terryho ponožky.

user-avatar

Blondie

11. 11. 2015 | 15:45

> ExtraStory   |   Inzerce