Zmenšená replika svatováclavských korunovačních klenotů je zhotovená z bronzu, povrchově zlacená a osázená českými granáty. Vyrobila ji šperkařská firma Granát z Turnova.

Zmenšená replika svatováclavských korunovačních klenotů je zhotovená z bronzu, povrchově zlacená a osázená českými granáty. Vyrobila ji šperkařská firma Granát z Turnova. | zdroj: ceskezlatnictvi.cz


Český granát - mineralogický symbol naší země

TÉMATA: minerály | české granáty | těžba nerostů | klenoty | přemysl otakar II.

user-avatar

Václav Pokorný

30. 04. 2019 | 12:00

Pokud bychom měli zvolit nerost symbolizující naši republiku, jistě bychom sáhli po českém granátu. Ten je pro naši zemi opravdu specifický a v takové kvalitě jako u nás se nenachází nikde jinde na světě.

Granát patří mezi nejstarší známé nerosty, které člověk využíval k ozdobným a rituálním účelům. Naši předkové mu také přisuzovali magické a léčitelské schopnosti. V přírodě se nachází snad ve všech barevných odstínech kromě modré.

S našim územím je nerozlučně spjat český granát, který má průhlednou až průsvitně sytě červenou barvu, která je způsobena příměsí chromu. Pro toto barevné podání je český granát vysoce ceněn po celém světě.

Mineralogicky správné označení českého granátu je pyrop. Název vychází z řečtiny, kde „pyr“ znamená oheň a „ops“ oko. Z tohoto důvodu se můžete především mezi sběrateli setkat i s označením „ohnivé oko“.

V českých zlatnických dílnách se začaly granáty využívat již v průběhu 13. století za vlády Přemysla Otakara II., Karla IV. a jeho syna Václava IV. Z této doby nalezneme i hodně zmínek o drahokamu ve středověké literatuře. Například v románu o Alexandru Velikém nebo v latinsko-českém slovníku, kde mistr Klaret počítá granát mezi významné drahokamy.

Granát byl hodně používán církví ke zdobení liturgických a jiných církevních předmětů v kombinaci s jinými drahokamy. O jeho oblibě svědčí i korunovační kříž Přemysla Otakara II. zdobený českými granáty, který je v současné době uložen v pokladnici Regensburského dómu.

Vrcholné období pro tyto minerály nastává za vlády císaře Rudolfa II. Praha se v té době stává centrem zpracování drahých kamenů. Císař Rudolf podporoval prospektorskou činnost a budoval brusírny. Dvorní kamenáři a brusiči byli soustředěni v obnoveném a nově zřízeném Císařském mlýně na konci Královské obory v Bubenči, kde měli k dispozici i speciální zařízení na broušení a vrtání českých granátů.

Roku 1679 označil Bohuslav Balbín pyrop termínem český granát a od té doby se pyropy nalézané v Čechách nazývaly „českými granáty".

Po roce 1700 se české granáty všeobecně rozšířily v klenotnictví. Ve 2. čtvrtině 18. století přišly do módy šperky s drobnými kameny, a tak císařovna Marie Terezie vydala roku 1762 zákaz vývozu českých granátů ze země. Ochránila tak domácí monopol těžby a zpracování českých granátů. V té době vznikaly brusírny v Podsedicích, Dlažkovicích, ve Světlé nad Sázavou, v Třebenicích v Horních Třebívlicích a na Skalce.

České národní obrození prosadilo český granát za mineralogický symbol Čech. Stal se atributem českých vlastenců.

Čeští granátníci úspěšně vystavovali v 19. století výsledky svých prací na průmyslových výstavách doma i v zahraničí. Díky úspěchům výtvarníků a turnovských zlatníků na světové výstavě v Bruselu roku 1958 se český granát vrátil do soudobé umělecké tvorby a začal psát novodobou historii šperkařské produkce v Čechách.

 

user-avatar

Václav Pokorný

30. 04. 2019 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce