Křižník Zenta měl na palubě padesátku Čechů | zdroj: internet


Největší námořní hrob Čechů má jméno ZENTA! Příběh křižníku, který se obětoval

TÉMATA: první světová válka | rakousko-uhersko | námořní katastrofy

I Česko, jako vnitrozemský stát, má ve své historii mimořádně odvážné námořníky. Za první světové války sloužilo na rakousko-uherském křižníku Zenta padesát Čechů a postavil ho český inženýr. Češi s ním nakonec také klesli ke dnu.

user-avatar

Tomáš Chalupa

16. 09. 2014 | 07:07

V době vypuknutí první světové války byl chráněný křižník Zenta již zastaralé plavidlo. Službu začal už v roce 1896 a v roce 1900 se vypravil na plavbu do Asie. Poté plul také do jižní Ameriky. Potlačoval boxerské povstání v Číně, navštívil Montevideo i Rio de Janeiro. Jenže sláva předchozích plaveb už vyprchala a křižník už řadu let křižoval jen vody Jadranu.

Křižník Zenta

Postavil ho český inženýr Kuchynka a na konci 19. století, kdy byl spuštěn na vodu, to byla krásná a moderní loď. Děla dodaly Škodovy závody, parní kotle umožňovaly plout rychlostí 21 uzlů. Slabinou byl pancíř, který měl sílu mezi 21-50 mm, což rozhodně nebylo mnoho na loď tohoto typu. Na palubě bylo zhruba padesát námořníků z českých zemí.

Zenta na pohlednici

16. srpna 1914 vyplula Zenta z Boky Kotorské v doprovodu torpédoborce Ulan, aby zkusila najít a potopit nějaké nepřátelské obchodní lodě. Jenže štěstěna nebyla lodi nakloněna. Už po hodině plavby narazily obě lodě na mohutnou spojeneckou eskadru, v jejímž čele pluly dvě bitevní lodě a množství těžkých křižníků. Většina nepřátelských lodí byla výrazně rychlejších než stará Zenta. Její kapitán Paul Pachner udělal odvážné a zároveň osudové rozhodnutí. Nařídil Ulanu, aby co nejrychleji odplul zpět, a sám se ho rozhodl se svým křižníkem krýt.

Potopení Zenty

Výsledek nerovného boje mu musel být jasný. Proti drtivé přesile spojenecké eskadry neměla Zenta nejmenší šanci. Lavina granátů ze všech děl rychle proměnila křižník v plovoucí vrak. Pro střetnutí se používá název bitva u Antivari, ale v podstatě se jednalo o popravu nebo ostré bojové cvičení v dělostřelbě. Zenta nemohla vzdorovat a zcela rozstřílená klesla pod hladinu. Spolu s ní zemřelo ve vlnách Jadranu 173 mužů. Češi zemřeli téměř všichni, protože sloužili hlavně ve strojovnách v podpalubí a při potopení lodě právě tito lidé měli nejmenší šanci na záchranu. Kapitán Pachner se ovšem zachránil.

Expedice k Zentě

Několik potápěčských expedic z Česka, které se k vraku lodi potopily, potvrdily, že loď byla totálně rozstřílená a utrpěla rozsáhlé škody včetně exploze strojovny. O lodi byl natočen dokument režiséra Jančárka, který odvysílala Česká televize. 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tomáš Chalupa

16. 09. 2014 | 07:07