Praha byla v roce 1930 svědkem neobyčejné události - testování raket poháněných střelným prachem.

Praha byla v roce 1930 svědkem neobyčejné události - testování raket poháněných střelným prachem. | zdroj: edu.techmania.cz


Český průkopník kosmonautiky: Ludvík Očenášek vypustil v Praze osm raket

TÉMATA: technika | konstruktéři | česko | rakety

user-avatar

Václav Pokorný

1. 03. 2019 | 11:00

Slavné Muzeum kosmické historie v americkém Almogordu má ve dvoraně slávy desku se jmény nejvýznamnějších průkopníků letů do vesmíru. Mezi konstruktérskými velikány, jako je Wernher von Braun nebo Sergej Koroljev, figuruje také české jméno - Ludvík Očenášek. Ten se zabýval konstrukcí raket, které úspěšně vypustil v roce 1930 v Praze.

“Měřím 5 stop a 4 palce, vážím 138 liber, jsem blondýnka, umím polsky a anglicky. Pracuji jako ošetřovatelka, je mi dvacet a chci s vámi letět na Měsíc..."

Dopis tohoto znění odeslala někdy začátkem roku 1930 jistá Sally G. z americké Pensylvánie na pražskou adresu konstruktéra Ludvíka Očenáška. Měla ke svému odvážnému přání dobrý důvod: několik světových listů tehdy otisklo články informující o tom, že český vynálezce staví raketu, která dopraví devět odvážlivců až na Měsíc. Bylo to sice míněno jako silvestrovský žert, přesto to mnozí čtenáři vzali vážně a do Prahy dorazilo nejméně 140 žádostí o účast na této expedici.

Záplavou tolika dopisů byl český vynálezce nejprve překvapen, pak to ale vzal s humorem. Blížilo se totiž veřejné představení jeho raket a byl plně zaměstnán jejich přípravou. Od roku 1928 se Ludvík Očenášek věnoval studiu raketového pohonu. Inspirací pro něj byla kniha „Wege zur Raumschiffahrt“ (Cesta k vesmírným letům), kterou napsal německý raketový průkopník Hermann Julius Oberth. S profesorem Oberthem si začal dopisovat a pozval jej ke krátké návštěvě Prahy. Zejména pro německého odborníka bylo setkání s českým vynálezcem neobyčejně inspirativní. Vždyť Očenášek nepatřil mezi bláhové fantasty a snílky, jakých je v každé době dostatek, ale zaníceně mu vyprávěl například o svém nápadu vypouštět rakety z letadel, protože tak mohou snadněji dosáhnout větších výšek. Ludvík Očenášek - první zleva

Vyvrcholením Očenáškovy kariéry raketového konstruktéra se stal 2. březen 1930, kdy v pražské Bílé hoře veřejně vypustil 8 raket dlouhých asi půl metru a poháněných střelným prachem. Použil k tomu zvláštní startovací rampu vlastní konstrukce, která odstraňovala potíže se stabilizací v první fázi letu. Dvoukilometrová výška dosažená jednou z těchto raket představovala v tehdejší době docela slušný úspěch.

Podle některých zdrojů pak Očenášek uskutečnil další úspěšné lety ještě roku 1938, to již však pracoval tajně v opuštěných lomech jižně od Prahy, aby na sebe neupozornil Němce. Podařilo se mu přitom dosáhnout doletu až 2,5 kilometru. Ve stejné době ale v Německu početné týmy odborníků placené armádou stavěly téměř šestimetrovou raketu A5 s dostupem 12 kilometrů. V izolaci působící konstruktér bez přísunu státních peněz neměl šanci udržet krok s technickým vývojem.

I přes tuto skutečnost se Ludvík Očenášek svými úspěšnými pokusy s raketami nesmazatelně zapsal mezi průkopníky světové kosmonautiky a jeho jméno je právem uvedeno v Národním muzeu letectví a kosmonautiky ve Washingtonu i v muzeu kosmické historie v Almogordu v Novém Mexiku.

 

user-avatar

Václav Pokorný

1. 03. 2019 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce