Brány jinam - takto můžeme nazývat silná energetická místa, jenž svou polohou, tvarem a posláním umožňovaly lepší komunikaci s bytostmi z jiného světa. Byly to často výrazné a silné přírodní útvary (skály, mohyly, jeskyně, prameny, jezera, studánky, posvátné stromy). Česky ráj takovými místy přímo oplývá.

Brány jinam - takto můžeme nazývat silná energetická místa, jenž svou polohou, tvarem a posláním umožňovaly lepší komunikaci s bytostmi z jiného světa. Byly to často výrazné a silné přírodní útvary (skály, mohyly, jeskyně, prameny, jezera, studánky, posvátné stromy). Česky ráj takovými místy přímo oplývá. | zdroj: Profimedia.cz


Český ráj byl posvátným územím Keltů, měli zde své svatyně a observatoře

TÉMATA: čechy | keltové | český ráj | skály | hradiště | oppida | archeologie | astrologie | druidové

user-avatar

Václav Pokorný

7. 06. 2018 | 13:00

Na území Českého ráje se nalézá podivuhodně velké množství lokalit, využívaných v minulosti keltskými kněžími-druidy k náboženským a astrologickým účelům. Někteří archeologové tak razí teorii, že toto území bylo pro české Kelty posvátným územím, podobného významu jako známé lokality na anglickém ostrově Anglesey nebo les zvaný Drunemeton nedaleko tureckého města Ankary.

Malebné území Českého ráje, ohraničené Turnovem, Semily, Mladou Boleslaví a Jičínem, nevábilo jen naše romantické prapradědečky, ale podle dochovaných archeologických nalezišť ho měli v oblibě už naši legendární předci Keltové.

Nejvýznamnější dominantou zdejší krajiny je hrad Trosky postavený na dvou čedičových skalách připomínajích býčí rohy. Tento tvar býčích rohů neušel ani pozornosti keltských druidů a archeologické nálezy z doby 200-300 let př. n. l. to dokládají. "Na úpatí jednoho skaliska, na kterém od středověku stojí jedna z věží hradu zvaná Baba, jsme našli množství luxusní malované keramiky, skleněných a jantarových šperků," říká PhDr. Jiří Waldhauser, archeolog Muzea Mladoboleslavska. Na Troskách bylo také nalezeno torzo pícky na odlévání bronzu.

Nikde v okolí hradu však nejsou stopy po osídlení, pohřebišti nebo zemědělské činnosti Keltů. Nalezenou keramiku a ozdoby tak při svých obřadech zřejmě používali keltští kněží-druidovéTrosky jsou symbolem Českého ráje a jedním z nejnavštěvovanějších hradů v Česku.

Další indicií, že na tomto místě byla svatyně a observatoř, je rozsáhlá planina na dohled od Trosek, nazvaná hradiště Semín. Na ploše o rozloze 180 hektarů zde dříve stávalo největší doložené keltské hradiště v Čechách, které bylo obklopené valy a palisádou. Účel této stavby ovšem není jasný, pokud by šlo o oppidum nebo o útočiště v dobách bojů (refugium), zůstaly by zde nejspíše hroty šípů, pozůstatky nástrojů nebo stopy po základech staveb. Nic takového se na planině ale nenašlo. Jen střepy z keramických nádob a zbytky zetlelého dřeva z palisád.

"Předpokládám, že právě odtud v den slunovratu pozorovali Slunce," tvrdí archeolog Jiří Waldhauser a dodává: "To je zatím pracovní hypotéza, samozřejmě je nutné doložit ji podrobným paleoastronomickým výzkumem.” Lokalita bývalého keltského hradiště Semín

Žádné osídlení ani pohřebiště, ale jen a pouze luxusní keramiku nebo šperky nalezli archeologové přibližně na deseti místech v oblasti Českého ráje. Například pod skálou Sokolka leželo v jednom úzce vymezeném prostoru množství střepů. "Máme archeologické důkazy, že sem předměty dopadaly z nejvyššího místa svislé skalní stěny," poukazuje archeolog.

Největší překvapení však čekalo na badatele v jeskyni nedaleko hradu Kost v údolí jménem Plakánek. Během vykopávek zde Jiří Waldhauser společně se svými kolegy zcela náhodou zpozoroval velmi neobvyklý úkaz. Ve večerních hodinách, přesně 21. března a 23. září, tedy ve dnech rovnodennosti, pronikají sluneční paprsky vchodem do jeskyně a několik minut osvětlují nejvyšší vrcholek přibližně metr vysokého kamene. V jinou roční dobu k tomuto úkazu nedochází. Kromě slunečního kamene zde archeologové našli pod nánosem hlíny ještě úlomky z rozbitých mís. Údolí Plakánek

Písemné zprávy antických kronikářů uvádějí, že obtížně přístupné a divoké lesy využívali Keltové jako posvátné háje. Kněží-druidové pak trávili přibližně 20 let v jeskyních, kde se připravovali na roli šamana, věštce a kmenového rádce. Krajina českého ráje, plná skal a lesů, tak splňovala všechny keltské předpoklady posvátné krajiny.

user-avatar

Václav Pokorný

7. 06. 2018 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce