Vědci popsali mechanismus růstu rostlin do šířky. Ilustrační foto.

Vědci popsali mechanismus růstu rostlin do šířky. Ilustrační foto. | zdroj: PicBon


Český vědec pomohl odhalit záhadu, jak tloustnou rostliny

TÉMATA: rostliny | biochemie | věda | výzkum | češi | příroda | zemědělství

user-avatar

Václav Pokorný

5. 02. 2019 | 11:00

Dvě mezinárodní vědecké skupiny, v nichž obou je zapojen český vědec Ondřej Smetana, přišly na to, jak rostliny rostou do šířky. Jejich objev otevírá možnost pěstování stromů, které by rychleji ukládaly oxid uhličitý ve dřevě, nebo kořenové zeleniny s lepšími vlastnostmi.

Týmy rostlinných biologů z univerzit v Helsinkách a Cambridge, v nichž pracuje i mladý český biolog Ondřej Smetana, zkoumaly dva regulační mechanismy kontrolující velmi důležitý růst rostlin do šířky. Tento proces se nejkomplexněji podařilo popsat týmu Ari Pekky Mähönena z Helsinské univerzity. Objevy světového významu vědci publikovali ve dvou článcích v časopisu Nature, který je jedním z nejprestižnějších vědeckých magazínů světa. 

Tým Ari Pekky Mähönena z Helsinské univerzity v čele s hlavním řešitelem projektu, českým vědcem Ondřejem Smetanou použil jako modelovou rostlinu huseníček polní. Ukončil tak téměř stopadesátiletou debatu o přesné pozici a povaze zárodečných buněk odpovědných za radiální růst rostlin. Dosud nebylo jisté, zda jsou dřevo a lýko tvořeny pouze jednou vrstvou zárodečných buněk, nebo jsou tyto vrstvy dvě. Ondřej Smetana (vpravo) a Arim Pekkou Mähönenem ukazují modelovou rostlinu - huseníček rolní. Foto: Tuomas Puukko

Vědci experimentálně dokázali, že v kambiu, což je dělivá buněčná vrstva, která tvoří vodivá pletiva, je pouze jedna vrstva zárodečných buněk, která je společná pro dřevo i lýko. Zjistili, že zárodečné buňky kambia se nacházejí hned vedle mladých buněk dřeva, které se již nedělí, a že mladé buňky dřeva mají úlohu „organizátora“ sousedních zárodečných buněk. Dále popsali molekulární mechanismus, který udržuje organizátor aktivní.

V menší míře byl Smetana činný i v týmu profesora Ykä Helariutty z Univerzity Cambridge, složeném z vědců z Helsinek i Cambridge. Tento tým se zaměřil na rané fáze vývoje vodivých pletiv ve špičkách kořene stejné modelové rostliny. Ukázal, že oproti pozdějším fázím vývoje vodivých pletiv během základní fáze jsou to mladé buňky lýka, které organizují raný radiální růst kambia. Také popsal genovou síť, která reguluje tento růst.

Výsledky vědců, na niž se významnou měrou Smetana podílel, otevřely cestu k možnému zvyšování výnosu zemědělských plodin. Mohly by také ovlivňovat rychlost růstu a tvrdost dřeva a zbavovat atmosféru nadměrného množství atmosférického oxidu uhličitého, uloženého v rostlinné biomase v podobě uhlíku.

“Do konce tohoto roku bych se chtěl vrátit do Česka. Ve Finsku máme skvělý tým a navíc mi šéf řekl, že kdybych chtěl, můžu tady zůstat navždy. Ale jelikož jsem tady sedm let, je čas vystoupit z pohodlí a učinit další krok vědecké kariéry. Rád bych v Česku založil vlastní výzkumnou skupinu, ale vše záleží na tom, zda se mi podaří získat granty” řekl v rozhovoru pro web Aktuálně.cz. Ondřej Smetana.

user-avatar

Václav Pokorný

5. 02. 2019 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu