Zachovalost koster dvou dospělých jedinců byla velmi dobrá, proto byly odeslány k DNA analýze.

Zachovalost koster dvou dospělých jedinců byla velmi dobrá, proto byly odeslány k DNA analýze. | zdroj: muzeumhk.cz


Čeští vědci zkoumají DNA pravěkých zemědělců. Do Čech přišli možná i ze Skandinávie

TÉMATA: archeologie | objevy | doba bronzová | česko | hradec králové | únětická kultura

user-avatar

Irena Gruberová

1. 10. 2015 | 11:00

Kosterní pozůstatky pěti lidí, kteří před 4 tisíci lety žili na území dnešních Lochenic na Královéhradecku, zkoumají vědci z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V Česku jde o vůbec první analýzu DNA pravěkých zemědělců z takzvané lužické kultury.

Když se před třemi lety archeologové vrhli na výzkum lokality u Lochenic nedaleko Hradce Králové, velké objevy nečekali. Kopalo se tu již mnohokrát, naposledy v 80. letech. Ke svému úžasu ale objevili několik dalších hrobů. Ve dvou zásobních jámách našli ostatky pěti jedinců – dospělé ženy, muže a tří dětí z doby bronzové. Kostra ženy byla kompletní, zatímco u muže se nedochovala lebka, jen čelist. Ve vedlejší jámě byly uloženy tři děti, jedno z nich mělo na sobě bronzové náušnice.

„Zachovalost koster, zejména dvou dospělých, v objektu 15 byla velice dobrá. Proto nás napadlo, že by bylo vhodné je analyzovat. Jde o vůbec první kompletní analýzu kosterních pozůstatků pravěkých zemědělců na našem pracovišti, které je jediné a které se zabývá výhradně výzkumem starobylé DNA,“ uvedla pro hradec.idnes.cz Kristýna Brzobohatá z Laboratoře biologické a molekulární antropologie, které se již podařilo získat zajímavé výsledky.

Dokumentace kosterních pozůstatků

Výzkum ukázal, že pohřbené ženě bylo v okamžiku smrti 43 let, muž měl 18 až 20 let, oba pak byli vysocí 160 centimetrů. Na ženině páteři i pánvi byly zjištěny patologické změny způsobené řídnutím kostí, což podle vědkyně svědčí o těžké práci, kterou vykonávala.

„V dnešní době je čtyřicetiletá žena vnímána jako atraktivní v nejlepších letech, ale tehdy šlo už o zasloužilou matku, která tvrdě pracovala. Na pánevní kosti byly patrné i poporodní změny, což dokazuje, že měla děti,“ řekla Brzobohatá. Zda jimi byly 10letý chlapec a dvě asi 15leté dívky, jejichž kostry ležely ve vedlejším hrobě, se neprokázalo. 

„Třikrát se objevil nesrostlý čelní šev a také vložené kůstky do lebečních švů. Tyto anomálie naznačovaly možnou příbuznost, avšak s největší pravděpodobností nešlo o přímé příbuzné ve vztahu matka a dítě nebo sourozenci. Je však možné, že mohli být vzdálenějšími příbuznými. Výzkum ještě není u konce,“ upozornila vědkyně.

Pro genetickou analýzu si vědci vybrali jejich zuby, které byly překvapivě zdravé a měly velmi dobře zachovalou DNA. „Staří Slované, kterým se především věnuji, měli v porovnání se zemědělci z Lochenic větší kazivost zubů. Zřejmě jedli více obilovin, placek, tedy potravy bohatší na škrob. Lidé v době bronzové měli patrně pestřejší stravu,“ míní Brzobohatá.

Objekt 80 s ostatky tří teenagerů

Pro určení původu pravěkých obyvatel Lochenic sledovali vědci genetické variace mužského chromozomu Y, který se v DNA dědí téměř beze změny po otcovské linii. Analýza DNA naznačila, že ve starší době bronzové v tomto kraji stále ještě žili potomci první zemědělské kolonizace z mladší doby kamenné, kteří do střední Evropy přicházeli v několika vlnách z jihu a jihovýchodu Evropy i z Mezopotámie. Genetické stopy však vedou i do Skandinávie.

„Na lochenických vzorcích jsme stanovili genetický profil, haplotyp Y. Po tomto chromozomu se dá dopátrat etnogeografický původ. Podle analýzy a porovnání se současnými databázemi tak muž z hrobu Lochenice B má genetickou příbuznost nejvíce k střední Evropě a ke Skandinávii. Stejný haplotyp se však našel i na Blízkém východě a v severní Indii. Teoreticky to může kopírovat šíření zemědělství. Chci však zdůraznit, že jsem analyzovala pět koster, profil Y vyšel jen u jedné. Nejde tedy zobecňovat,“ zdůraznila brněnská badatelka.

V objektu 15 byly zachovalé kosterní ostatky dvou dopělých.

Podle Pavla Horníka z hradeckého Muzea východních Čech je analýza kosterních pozůstatků lochenických lidí únětické kultury jedinečná, neboť je první svého druhu. „Nemáme s čím srovnávat, je to první vlaštovka,“ upozorňuje. „Budeme doufat, že i další kosterní nálezy projdou podobným komplexním zkoumáním a že se do toho zapojí i další archeologická pracoviště v republice. Až se nashromáždí data a budeme moci porovnávat, pak si budeme moci udělat ucelenější obraz lidí, kteří tu v dávných dobách žili. Archeologie takové možnosti nemá, proto musí spolupracovat s dalšími vědními obory,“ dodává Horník.


Únětické kultura se datuje do období 2000 až 1700 před naším letopočtem. Je pro ni charakteristický hlavně způsob pohřbívání ve skrčené poloze. Lid této zemědělské kultury jako první začal na našem území ve velké míře vyrábět bronzové nástroje a šperky a kromě osad u vodních toků stavěl na vyvýšených místech také opevněná hradiště.
Bronzová spirálka z Lochenic (únětická kultura)

 

user-avatar

Irena Gruberová

1. 10. 2015 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce