Královéhradecká bitva v roce 1866 citelně zasáhla východní Čechy.

Královéhradecká bitva v roce 1866 citelně zasáhla východní Čechy. | zdroj: Kolorovaná litografie od Richarda Knoetela (1857–1914)


Chrudim si připomíná 150. výročí prusko-rakouské války. Městem se přehnaly obě armády i cholera

TÉMATA: války | bitvy | chrudim

user-avatar

Jan Kyzlink

7. 04. 2016 | 11:00

Regionální muzeum v Chrudimi počátkem dubna zahájilo výstavu připomínající 150. výročí prusko-rakouské války. I když město přímo nezažilo žádnou z jejích bitev, pocítilo její následky. Chrudimí prošla obě znepřátelená vojska, místní je museli zásobovat jídlem a potřebnými věcmi a pečovat o raněné. Spolu s vojáky se do města dostala zákeřná cholera, která měla na svědomí mnohá úmrtí.

Vše začalo 31. května 1866, kdy do Chrudimi přijelo 2000 mužů a 50 důstojníků z 45. pěšího pluku arciknížete Zikmunda. Ve městě pobyli do 17. června, než se odebrali na bojiště. Boje vypukly koncem června prvními střety u Jičína, Trutnova a Dvora Králové. K rozhodující bitvě pak došlo 3. července u Hradce Králové, kde se utkalo okolo 450 000 vojáků. Dodnes jde o největší bitvu, která se kdy svedla na území dnešního Česka.

Dunění více než 1500 děl doléhalo až do Chrudimi a místní napjatě očekávali první zprávy z bojiště. Ty zprvu hovořily ve prospěch Rakušáků, kteří během dopoledních bojů získali mírnou převahu. Do Chrudimi se poté doneslo, že Prusové byli poraženi. Nadšení Chrudimských neznalo mezí a vyústilo ve slavnostní shromáždění na počest vítězství. Jenže pak přišla ledová sprcha.

Přímo v průběhu oslav do města dorazila další, tentokrát už pravdivá zpráva, že rakouská vojska utrpěla krutou porážku a ustupují na Moravu. Shromáždění se okamžitě rozprchlo, mnozí ještě téhož večera opustili město, ti zbylí začali ukrývat cennosti. Obraz "Prusové porážejí Rakousko u Hradce Králové" od Christiana Sella.!

Ráno se pak v Chrudimi objevily první oddíly ustupující císařské armády. Ta městem procházela nepřetržitě celých 36 hodin. Na vojáky byl žalostný pohled – byli zkrvavení a zablácení. Ti z místních, kteří zůstali v Chrudimi, se jim snažili pomoci. Nosili jim jídlo, oblečení nebo látku na obvazy. Další jim ošetřovali jejich zranění. Rakouští vojáci v roce 1866

Od 5. července do 15. září se Chrudim stala útočištěm pro pruské vojsko. Důstojníci bydleli v domech, mužstvo přespávalo ve stodolách a na půdách. Někteří spali i za městem ve stanech. Příchod pruských jednotek do města se ovšem neobešel bez mrtvých a zraněných, když se mezi posledními rakouskými vojáky a nově příchozími strhla bitka. 

Město záhy zachvátila také cholera. Zpočátku se šířila jen mezi pruskými vojáky, záhy se však rychle rozmohla i mezi místními obyvateli. Za oběť jí padlo přes 300 lidí. Jedna z prostorových scén v expozici chrudimského muzeu. Když byl 23. srpna v Praze sjednán mír, uspořádali Prusové v Chrudimi velké oslavy, na které pozvali také zastupitele města a úředníky. Ti se však moc neradovali. Když jim ale pruský generál Witzleben nechal zahrát rakouskou státní hymnu, jejich tváře se hned rozjasnili a začali císaři provolávat slávu. „To by měl vidět váš císař,“ prohlásil tehdy pruský generál, kterého loajalita místních hluboce dojala. Ukázka z výstavy

Císař Franz Josef I. se pak v Chrudimi zastavil 4. a 5. listopadu 1866 při své inspekční cestě po českých bojištích. I tuto událost připomíná chrudimská výstava, neboť Chrudim v roce 1866 zdaleka nežila jen válkou. "Téhož roku byly zároveň schváleny stanovy místní muzejní společnosti a byla zde založena humoristická společnost Kosů chrudimských," uvedla ředitelka muzea Klára Habartová. Do stejného období také spadá boj syna chrudimského rodáka Josefa Ressela o uznání otcova vynálezu lodního šroubu 

Výstava potrvá do 15. května.

 

user-avatar

Jan Kyzlink

7. 04. 2016 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu