CIA se pokusila tajně z moře vytáhnout sovětskou ponorku

O operaci byl natočen i dokumentární film. | zdroj: youtube.com


CIA se pokusila tajně z moře vytáhnout sovětskou ponorku

TÉMATA: pornorky | cia | tajné operace | záhady | vraky | konspirace

user-avatar

Tomáš Chalupa

20. 08. 2018 | 18:36

V únoru roku 1967 bylo přerušeno spojení se sovětskou ponorkou K-129, která byla na hlídkové misi v Pacifickém oceánu. Sověti rozjeli mohutnou pátrací akci po plavidle, ale nakonec prohlásili ponorku za ztracenou. Američané ji ale našli.

Na palubě K-129 se nacházely jaderné hlavice. Právě ty zajímaly špičky americké armády, které v situaci viděly šanci, jak se k těmto střelám dostat. Tak se zrodila tajná operace pojmenovaná Project Azorian.

Šlo o jeden z nejdražších, ale také nejtajnějších projektů, který spadal pod CIA. Situace byla následující. Musela být postavena speciální plošina, která by ponorku vynesla na hladinu, musela být spuštěna rozsáhlá dezinformační kampaň vůči vlastním médiím i krycí příběh pro Sověty, kteří se neměli o ničem dozvědět. To byl skutečně nelehký, ne-li nemožný úkol.

Právě proto, aby vše probíhalo v utajení, dostala akci pod svá křídla CIA, a ne americké námořnictvo. Tomu by se celou věc utajit rozhodně nepodařilo. Problémem bylo, že nikdo v USA nikdy nevyzvedával z moře nic ani zdánlivě tak velkého jako sovětskou ponorku. Vše se muselo vymyslet a také vyrobit od píky, protože na takovou situaci se zkrátka běžné stroje nevyráběly. Byla vybrána speciální loď Hughes Glomar Explorer, která byla přestavěna a speciálně vybavena pro tento úkol. Navíc patřila excentrickému miliardáři Howardu Hughesovi, který byl zasvěcen do plánu a poskytl krycí historku. Prohlásil, že jeho loď hodlá na dně moře těžit manganovou rudu. Údajně tam jeho sondy objevily ohromná ložiska. Nebylo by to poprvé, co nějaký boháč hodlal sypat peníze do poněkud riskantních podniků, a tahle historka tak působila na veřejnost poměrně věrohodně. Média se jí lačně chytla, a tak televize točily spoty, jak miliardář hledá na dně moře rudu a jak je to celé technologicky nesmírně složité.

Došlo to tak daleko, že dokonce vláda projednávala, zda je legální, aby Hughes takto těžil na mořském dně. Jenže přece jenom věci nešly tak dobře, jak se zdálo. Pravdu odhalil už v roce 1974 reportér New York Times Jack Anderson. Ten neuposlechl dokonce CIA, která mu nařídila, aby celou věc nezveřejňoval. Článek vyšel v roce 1975 v New York Times a téměř ve stejné době i v L.A. Times. Až v roce 2010 CIA potvrdila, že k operaci skutečně došlo, nicméně dodnes se přesně neví, co se podařilo z moře vyzvednout.

Jisté je, že Hughes Glomar Explorer pracoval na místě ztroskotání ponorky déle než měsíc. Za tu dobu jej dvakrát obhlédly sovětské válečné lodě, ale nikdo si nepřipouštěl, že by Američané takto otevřeně prováděli nějakou tajnou operaci nebo dokonce vyzvedávali ponorku.

Podle všeho se jim podařilo vyzvednout záď, ale ne celý trup, který se rozlomil. K rozlomení trupu prý došlo, až když ohromná ramena vyzvedávala trup z moře. Došlo také k několika technickým selháním a incidentům. Z ponorky též vyzvedli nejméně šest těl členů posádky a rovněž dvě jaderná torpéda, ale nikoliv samotné jaderné rakety. Bylo vyzvednuto mnoho zařízení, také lodní zvon, lodní deník a další záznamy.

Přestože byla operace extrémně drahá a svůj hlavní cíl, tedy získání sovětských jaderných raket, nesplnila, CIA jí dodnes považuje za jeden ze svých největších úspěchů vůbec. Přímo před zraky sovětských lodí vytěžili maximum z vraku jejich ponorky a dokázali to velmi dlouhou dobu tajit před vlastními médii. Ta příběh zveřejnila právě s odvoláním na to, že jde o extrémní mrhání s prostředky daňových poplatníků, kteří mají právo vědět, na jaké věci vláda jejich daně vynakládá. Celou operaci filmoval speciální štáb CIA, který natočil obrovské množství materiálu. Ten bohužel dodnes nebyl zveřejněn.

user-avatar

Tomáš Chalupa

20. 08. 2018 | 18:36

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu