Bankovky severočeských sběratelů, kterými lidé platili od vzniku Československa až do rozpadu federace, ukazuje výstava v Regionálním muzeu v Teplicích.

Bankovky severočeských sběratelů, kterými lidé platili od vzniku Československa až do rozpadu federace, ukazuje výstava v Regionálním muzeu v Teplicích. | zdroj: papirovaplatidla.cz


Čím platily naše babičky? Tady je 13 nejikoničtějších československých bankovek

TÉMATA: peníze | bankovky

user-avatar

Irena Gruberová

12. 02. 2016 | 17:00

Bez ohledu na to, zda s Klausovým výrokem „peníze jsou až na prvním místě“ souhlasíme či nikoli, peníze mají své nesporné kouzlo, a to nejen pro svoji nominální hodnotu. Toho si byli vědomi v Regionálním muzeu v Teplicích, když ve spolupráci se severočeskými sběrateli připravovali výstavu nazvanou Čím platily naše babičky. Návštěvníci si zde mohou až do 17. dubna prohlédnout kolekci bankovek a jiných platidel vydaných od vzniku samostatného Československa v roce 1918 a obdivovat mistrovství výtvarníků, kteří je navrhli. Odrážejí ducha své doby a je s nimi obvykle spojen i zajímavý příběh.

Na grafických návrzích platidel se za každé doby a každého režimu podíleli ti nejlepší umělci, jako třeba Alfons Mucha, Max Švabinský nebo Karel Svolinský. Autoři často volili stejná témata. Tak například husitství nebo osobnost Františka Palackého se na platidlech opakují. 

Bankovky mají dnes nejen historickou hodnotu, která ilustruje dobu jejich vzniku, ale také sběratelskou. To dokládá například fakt, že v roce 2011 vydražil sběratel jednu prvorepublikovou bankovku z roku 1923 za 260 000 korun!

Výstava v Regionálním muzeu v Teplicích. Foto: Libor Zavoral

Laika na zmíněné výstavě jistě překvapí to množství bankovek vydaných během necelých sta let. Je tomu tak proto, že naše země ve 20. století procházela politickými změnami, na které zákonitě reagovala také měna. Po vzniku samostatného československého státu se nejprve tiskly státovky vydávané státem, protože ještě neexistovala centrální banka. Za Protektorátu se zase tiskly dvojjazyčné koruny. Koncem války se do oběhu dostaly korunové poukázky určené pro vojenské jednotky a československé úřady na osvobozeném území.

Po únoru 1948 se nové bankovky tiskly v Sovětském svazu. Až od roku 1960 byly postupně vydávány nové, technicky kvalitnější bankovky, tištěné ve Státní tiskárně cenin v Praze. Protože byla vyhlášena socialistická republika, musely být opatřeny socialistickým znakem. V 80. letech 20. století se stát rozhodl vydat konečně jednotnou emisi bankovek, ale události 17. listopadu vedly k jejímu okamžitému přerušení. Po roce 1990 se v rychlém sledu za sebou měnily názvy republiky – z Československé socialistické republiky na Československou federativní republiku a z té potom na Českou a Slovenskou Federativní republiku, až se Československo rozpadlo na dva samostatné státy. Takže se opět tisklo. A je jen otázkou času, kdy Česká republika přejde k euru a navždy se vzdá své koruny.

Pojďme si nyní připomenout ty nejzajímavější bankovky a mince, které od vzniku československého státu kolovaly na našem území. 

1. Papírová koruna (1919–1924)

Koruna měla dříve i papírovou podobu. Poprvé šla do oběhu v roce 1919 a navždy z něj vymizela v roce 1960. Během té doby vystřídala pět podob. První korunové bankovky z roku 1919 jsou raritou, tiskly se totiž v několika tiskárnách a lišily se v barevných odstínech na líci. Některé byly tmavomodré, jiné modré či modrozelené. Některé korunové bankovky ze série 014 mají chybotisk. Je na nich otištěno v Praze dne 5. dubna 1919. Měnový zákon, který korunu zavedl, se ale datuje dnem 10. dubna 1919. Za tento raritní kousek jsou sběratelé ochotní dát podle zachovalosti bankovky 3 až 20 tisíc korun. 

2. Stokoruna se slovanskou kněžkou (1920–1939)

Tato stokoruna se stala nejpopulárnější státovkou z dob první republiky a odstartovala dlouholetou tradici zelených stokorun. Zajímavý je také příběh motivu na její lícní straně vpravo, kde je obraz slovanské kněžky od Alfonse Muchy. Modelem pro vytvoření obrazu stála malíři Josephine Craneová, dcera jeho mecenáše. Mucha její tvář vložil původně do reklamního plakátu pražské pojišťovny Slávie, když vznikala stokoruna, pojišťovna souhlasila, aby zdobila i novou státovku. 

3. „Americká“ pětitisícovka (1921–1944)

Tuto bankovku vytvořila a vytiskla americká tiskárna American Bank Note Company v New Yorku. Platilo se s ní až do roku 1944. Dnes si ji sběratelé cení velmi vysoko, jsou za ni ochotní dát podle zachovalosti a sériového označení až 60 tisíc korun. Za protektorátu byla tato státovka stažená z oběhu a na její nástupkyni se objevila tvář Svatého Václava. 

4. Zednářská padesátikoruna (1929–1931)

Autorem této bankovky je slavný český malíř a ilustrátor Alfons Mucha. Tato bankovka je zajímavá mimo jiné tím, že na sobě nese řadu znaků-symbolů zednářské lóže, neboť Mucha byl údajně jejím členem. Jde zřejmě o jedinou bankvku, na které se zcela záměrně objevily určité znaky, jinotaje či symboly. 

5. Tisícikoruna s Palackým (1934–1944)

Bankovku, na jejíž rubové straně je vyobrazen František Palacký, navrhl malíř Max Švabinský a evidentně se mu povedla, neboť v roce 1937 byla vyznamenána na mezinárodní výstavě umění v Paříži. 

6. Tříkorunová rarita (1953–1972)

Bankovka v hodnotě tři koruny je v celé historii českých a československých papírových peněz raritou. Známe ji pouze ve dvou podobách. I když obě modré bankovky vypadají stejně, vzor z roku 1953 se od té mladší vydané v roce 1961 v mnohém liší. Tak například dosavadní heraldický lev dostal na hlavu místo korunky hvězdu. Obě tříkorunové bankovky byly pro svůj rozměr 113 krát 56 milimetrů jedním z nejmenších papírových platidel. Velikostí konkurovaly ve své době jen korunové bankovce, která měřila na šířku 101 milimetrů a na výšku 51 milimetrů. 

7. Něžná dvacka (1949–1953)

Dvacetikoruna z roku 1949 je dalším vrcholem československé bankovkové grafiky. Jejím autorem byl malíř Karel Svolinský. Tato bankovka s folklórními a přírodními motivy měla spíše doplňkovou funkci k poválečné londýnské emisi státovek. Její 'život' trval jen do měnové reformy, která tehdejší republiku potkala v roce 1953. 

8. Pětadvacetikoruna s „falešným“ Žižkou (1958–1971)

Tato bankovka patřila ve své době k velmi oblíbeným a mnozí si ji schovávali na památku. Pokud je v prvotřídním stavu, lze za ní dostat až 2,5 tisíce korun, tedy stokrát více, než je její nominální hodnota. Svolinský na ní tak trochu změnil historii. Žižkův portrét na pětadvacetikoruně namaloval z profilu, jenže problémem se stalo slepé oko bojovníka. Páska na levém slepém oku by rušila, Svolinský proto zaslepil páskou vojevůdcovo zdravé oko.

Na dvacetikoruně vydané v roce 1971 je Žižkovo oko zakryto páskou již správně. Mnozí pamětníci si ale vzpomenou, že na ní nějaký vtipálek objevil utajený obraz. Pod určitým úhlem se na portrétu Žižky dala prý rozpoznat tvář zpěvačky Heleny Vondráčkové. Na rubové straně bankovky má husita obě oči zavázané, v čemž mnozí tehdy spatřovali politický jinotaj.

9. Hnědá desetikoruna a holky s šátky (1960 –1988)

 

Legendární desetikoruna se dvěma ošátkovanými dívkami s květy vydržela na trhu téměř třicet let. Dvě dívky, které kdysi stály autorce, oravské malířce Márii Medvecké, modelem, dosud žijí a dnes už rády na své angažmá vzpomínají. Tehdy to prý ale žádná zábava nebyla, ostatní děti běhaly venku a Margita a Marta musely bez pohnutí v ateliéru pózovat s květy. Za "práci" dostaly doslova pár drobných a nějaké bonbóny. 

10. Zelená stokoruna s dělníkem a družstevnicí (1962–1993)

Některými znalci je považována za jenu z nejlepších bankovek na světě. Platilo se jí až do roku 1993, tedy více než 30 let. Byla tak nejdéle platnou bankovkou v novodobé české historii. Navrhl ji důstojník František Heřman a družstevnici se snopem nakreslil podle své manželky. 

11. Tisícikoruna se Smetanou (1985–1993)

 

Byla první z ucelené série československých bankovek, kterou navrhl slovenský výtvarník prof. Albín Brunovský. Zároveň byla první tisícikorunou vydanou od konce druhé světové války. 

12. Dvacetikoruna pro školáky (1988–1993)

Dvacetikoruna s Janem Amosem Komenským a alegorickým „stromem vzdělání“ od Albína Brunovského byla zahraničním tiskem vyhlášena nejkrásnější bankovkou roku. 

13. Zelená stokoruna s Gottwaldem (1989–1990)

Do oběhu byla vydána 1. října 1989, ale události 17. listopadu způsobily okamžité přerušení další výroby těchto bankovek a její stažení z oběhu. "Gottwaldovská" stokoruna přestala platit v prosinci 1990, ale do té doby ji málokdo akceptoval. Lidé, kteří už měli socialismu plné zuby, tuto bankovku propichovali a všelijak ji poškozovali posměšnými kresbami a vzkazy.

 

user-avatar

Irena Gruberová

12. 02. 2016 | 17:00

> ExtraStory   |   Inzerce