V čínském městečku Li-čchien dodnes žijí lidé  s výraznými europoidními rysy – mimo jiné např. zelené oči, blonďaté vlasy, nadprůměrná výška...

V čínském městečku Li-čchien dodnes žijí lidé s výraznými europoidními rysy – mimo jiné např. zelené oči, blonďaté vlasy, nadprůměrná výška... | zdroj: warhistoryonline.com


Číňané se zelenýma očima? Jsou to prý potomci ztracené římské legie

TÉMATA: římská říše | římské legie | čína | geny | genetika

user-avatar

Yvonne K.

28. 05. 2019 | 09:00

V jisté odlehlé čínské vesnici na okraji pouště Gobi žijí poněkud netypičtí Číňané – mají světlé vlasy, dlouhé nosy a zelené či modré oči. Údajně jsou potomky starověké legie římských vojáků, kteří se po prohrané válce nevrátili domů. Toto tvrzení už nějakou dobu vyvolává vzrušené diskuse mezi akademiky.

Ve starověku se ona vesnice nazývala Li-kan, dnes se jedná o malé městečko Li-čchien-cchun, ležící v čínské provincii Kan-su, na okraji pouště Gobi. Od Říma je dělí více než sedm tisíc kilometrů, což by při vojákově tempu odpovídalo ročnímu pěšímu pochodu.

S teorií o římském původu obyvatel vesnice přišel poprvé sinolog Homer Dubs z Oxfordské univerzity, jenž své názory zveřejnil v několika publikacích ve 40. a 50. letech 20. století. Tvrdil, že se římští vojáci usadili v Li-kanu po prohrané bitvě u Karrh v roce 53 před Kristem.

V této bitvě se mnohem početnější římské legie vedené Marcem Crassem střetly s parthskými válečníky. Proti jejich taktikce rychlých útoků jízdy a lučištníkům nenašli obranu a byli nuceni se vzdát. V bitvě bylo pobito na dvacet tisíc římských vojáků i všichni římští důstojníci včetně Crassa. Šlo o jednu z největších porážek v římských dějinách. Crassus byl popraven stětím hlavy, podle legendy mu Parthové jakožto nejbohatšímu Římanovi nalili do krku roztavené zlato.

Deset tisíc přeživších římských vojáků padlo do zajetí. Nejdříve byli potupně vedeni v parodii na římský triumfální pochod do Seleukie. Následně museli absolvovat velmi dlouhý a vyčerpávající pochod do oblasti oázy Margiana (dnešní Merva) v severovýchodní části Parthie. Zde byli ti, kteří cestu přežili, usídleni. Podle H. Dubse několik Římanů uniklo z Margiany a vydalo se na východ, kde si na živobytí vydělávali jako žoldnéři.

Roku 36 př. n. l. tito vojáci údajně působili ve službách hunského náčelníka nazývaného v čínských pramenech Č'-č' , který ovládal menší říši ve střední Asii, nejspíš na horním toku řeky Talas. Č'-č' se dostal do sporu s čínskou říší, která proti němu vyslala vojsko. Onoho roku 36 př. n. l. došlo k bitvě, ve které Číňané zvítězili. Římské legie

V čínských kronikách je o výše uvedené bitvě mezi Č'-č' a čínskou armádou roku 36 př. n. l. uvedeno, že na straně Hunů bylo více než 100 vojáků, kteří byli před branou města sešikováni ve formaci připomínající rybí šupiny. Před městem byla údajně také postavena dvojitá palisáda. Z těchto dvou faktů Dubs vyvodil, že oněch více než 100 vojáků museli být Římané. Formace připomínající rybí šupiny musela být dle jeho názoru římská sevřená štítová sestava zvaná testudo. Hunové byli typičtí stepní válečníci, kteří bojovali s luky a na koni, a nikoli jako pěšáci a v takto sofistikované formaci. Ani jiné národy nacházející se v dané oblasti či blízkém okolí by údajně nedokázaly bojovat takovýmto způsobem. Stejně tak se Dubs domníval, že jen Římané mohli u města vybudovat dvojitou palisádu. Hunové údajně jakožto národ kočovníků žádná taková opevnění nestavěli. Naproti tomu Římané jsou známí svými pokročilými opevňovacími technikami a palisáda podle něj byla standardním římským fortifikačním prvkem.

Z kronik se lze také dočíst, že po vítězné bitvě čínská armáda zajala a odvedla 145 lidí (zbytek byl buď pobit nebo uvržen do otroctví a rozdán spojencům, kteří se na čínské straně tažení účastnili). Podle H. Dubse těch 145 zajatců zcela jistě museli být právě oni římští legionáři, kteří po smrti svého velitele Č'-č' nejspíš přestali bojovat. Byli odvedeni do Číny a usazeni v oblasti vesnice Li-kan. Takovou vzdálenost museli urazit římští vojáci do čínské vesnické vesnice Li-kan.

Jak Dubs zjistil, vesnice s názvem Li-kan se objevuje v čínských administrativních záznamech z roku 5 n.l. Termín Li-kan údajně Číňané používali také pro označení římské říše. Dubs z toho vyvozuje, že v Číně tehdy existovala vesnice, která údajně musela mít vzhledem ke svému názvu něco společného s římskou říší/Římany – tedy že ji nejspíše nějací Římané obývali. Roku 9 n.l. se navíc čínského trůnu zmocnil uzurpátor Wang Mang, který město přejmenoval na Ťie-lu, čínské slovo znamenající podle Dubsovy interpretace buď „pozdvižení zbabělci [vězni]“ nebo „zbabělci [zajatí] při zteči [města]“. To by mělo opět poukazovat na Crassovy legionáře, kteří měli být zajati, když čínské vojsko dobylo hunské město.

Sporná analýza DNA

V roce 2005 vědci odebrali vzorky DNA od 93 obyvatel regionu. Výsledky ukázaly, že někteří z nich měli až 56 procent kavkazského, tedy europoidního původu. O několik let později byl proveden další test DNA. Tentokrát však výsledky dopadly negativně.

„Lidé z Li-čchienu jsou úzce spjati s čínskými populacemi, zejména obyvatelstvem čínské Číny, zatímco se značně odchylují od obyvatel střední Asie a západoevropského obyvatelstva,” stojí ve zprávě. Obyvatelé Li-čchienu historku o svém římském původu udržují živou.

Chybí také archeologické důkazy, které by doložily přítomnost římských legií v oblasti. „Aby to bylo nepopiratelné, člověk by musel najít věci, jako jsou římské peníze nebo zbraně, které byly typické pro římské legionáře… Bez důkazu tohoto druhu je příběh ztracených legií jen legendou,“  upozorňuje antropolog Maurizio Bettini z univerzity v Sieně. 

Místní jsou však o svém starořímském původu přesvědčeni. Dřív prý o tom nesměli mluvit, hlavně za Mao-Ce-tunga si komunistický režim hlídal, aby nic neohrozilo národnostní převahu Chanů, kteří tvoří přes 91 %, obyvatelstva dnešní Číny. Zelenooký Cchaj Ťün-nien, který je zdejší celebritou, tvrdí, že jeho pradědeček věděl o římských hrobech v pohoří Čchi-lien-šan, vzdáleném den a půl cesty od jejich vesnice. Potíž je v tom, že nic z toho se zatím nenašlo. To však místním nebrání dál šířit příběh o svém římském původu, zřejmě v naději, že jim to bude generovat příjmy z cestovního ruchu. V Li-čchienu se pořádají historické rekonstrukce římských legionářských bitev, u hlavní třídy se tyčí antický sloup, v antickém stylu je postaven místní hotel a po slavném římském vojevůdci Caesarovi nese jméno karaoke bar. Zřemě i díky tomu město Li-čchien zaznamenalo v posledních letech menší příliv italských turistů, takže i kdyby Crassovy legie do Li-kanu nikdy nedorazily, přinejmenším pár potomků starých Římanů tam dnes opravdu najdete.

 

user-avatar

Yvonne K.

28. 05. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu