Mao a mango, na dva roky to byly nerozlučné symboly komunistické Číny.

Mao a mango, na dva roky to byly nerozlučné symboly komunistické Číny. | zdroj: atlasobscura.com


Číňané šíleli po mangu, mohl za to Mao

TÉMATA: čína | komunismus | ovoce

user-avatar

Tomáš Chalupa

16. 01. 2020 | 11:30

Když se nějakému diktátorovi zalíbí určitý pokrm nebo třeba ovoce, pak to může změnit stravovací návyky celého národa na dlouhé roky. A přesně to se stalo v případě manga a Mao Ce-tunga.

Doslova zbožštění manga nastalo v dobách, kdy čínský diktátor Mao Ce-tung prováděl svou krvavou kulturní revoluci a na popravištích a ve vězeních mizely statisíce čínských intelektuálů. Hlavní roli v této obří akci hrály Rudé gardy, což byli v podstatě studenti, kteří byli zfanatizováni samotným Maem, a zabíjeli každého, kdo se jim zdál podezřelý. Jenže když byla celá kulturní revoluce dokončena, Mao si uvědomil, že se mu Rudé gardy poněkud vymkly z rukou a tvoří cosi jako stát ve státě. Bylo potřeba zjednat pořádek a vrátit vzteklé psy zpět na vodítko.

27. července roku 1968 nařídil Mao, aby 30 tisíc dělníků obsadilo vysokou školu v Pekingu. Ta už delší dobu připomínala spíše bojiště, kde si vyřizovaly účty studentské bojůvky mezi sebou. Dělníci sice převyšovali mnohonásobně studenty, ale i tak se jim nepodařilo splnit úkol. Studenti byli na univerzitě zabarikádovaní a na dělníky házeli podomácku vyrobené bomby a Molotovovy koktejly. Naopak dělníci neměli žádné střelné zbraně a byli vyzbrojeni jen obřími portréty Maa. Situaci vyřešil až příchod vojáků z lidové armády. Mao věděl, že celý incident musí propagandisticky využít, a tak hrdinům z řad dělníků poslal jako dar za jejich vítězství krabici plnou manga, kterou dostal od pákistánského ministra zahraničí.

V bedně byl také osobní dopis Maa, který dělníkům vzkazoval, že nyní oni jsou mečem revoluce. Dar od samotného vůdce byl něčím naprosto výjimečným. Mao podobná gesta dělal jen velmi zřídka, navíc mango bylo ovoce, o kterém drtivá většina Číňanů nikdy neslyšela, natož aby ho snad jedla. Dar tak vyvolal mezi dělníky doslova extatické stavy, jako by místo ovoce dostali valouny zlata. Dělníci se rozhodli, že mango nebudou jíst, pouze jej oloupali a obřadně k němu čichali. Nikdo vlastně o mangu nic nevěděl, pouze to, že je to dar od Maa, což bohatě stačilo.

V dalších dnech armádní důstojníci nařídili přinášet bedny s mangem do vybraných průmyslových podniků. I tam následovaly scény extáze a zírání a čichání k mangu. V jedné pekingské textilce dokonce pracovnice mango povoskovaly, ale to začalo po pár dnech hnít. Dělnice proto mango oloupaly a jeho dužinu uvařily v obrovském hrnci. Každý se pak mohl tohoto posvátného vývaru napít.

Propagační plakát z roku 1969 odráží všeobecné lidové opojení mangem. Zdroj: chineseposters.net

Začaly se šířit pověsti o tom, že mango způsobuje enormní dlouhověkost. Dělníci plakali dojetím, když líčili, že se Mao vzdal své vlastní dlouhověkosti a věnoval ji svým milovaným dělníkům. Pravda je ovšem taková, že Mao mango nesnášel a považoval je za nečistý a nechutný plod, kterého se rád zbavil. Ani on sám nečekal, že bedny s tímto ovocem vyvolají takovou vlnu entuziasmu. Mango bylo najednou všude, na propagandistických plakátech, v brožurách nebo jako model ve školách a továrnách. Mango bylo dokonce převáženo ve speciálních vitrínách jako exponát po celé Číně. Návštěvnost expozice byla samozřejmě velká. Navíc mít rád mango a veřejně se k tomu hlásit byl dobrý způsob, jak ukázat loajalitu k Maovi a komunistickému režimu. Naopak když někdo mango rád neměl, nebo jej odmítal vzývat, dostal se ihned do řečí a mohl mít potíže v zaměstnání. Není proto jisté, nakolik byla celá záležitost kolem manga skutečně reálnou radostí a nakolik šlo jen o snahu zavděčit se a nevybočovat z davu.

Mangové šílenství trvalo asi rok a půl a pak najednou zmizelo stejně rychle, jako se objevilo. Všechny plakáty a modely byly odstraněny a běžní lidé se najednou začali tvářit, že nikdy žádné mango neexistovalo. I takové věci zkrátka přinášela kulturní revoluce.

user-avatar

Tomáš Chalupa

16. 01. 2020 | 11:30

Zavří­t reklamu