Císař Vespasián chtěl peníze do státní pokladny získat jakkoliv, klidně i zdaněním moči.

Císař Vespasián chtěl peníze do státní pokladny získat jakkoliv, klidně i zdaněním moči. | zdroj: allthatisinteresting.com


Císař Vespasián zavedl daň z moči a od té doby se říká, že peníze nesmrdí

TÉMATA: řím | císař | daně | starověk | peníze | moč

user-avatar

Tomáš Chalupa

29. 07. 2019 | 09:45

“Pecunia non olet” neboli peníze nesmrdí je rčení, které se používá dodnes. Použil je poprvé císař Vespasián v roce 70. Omlouval tím zavedení bizarní daně z moči.

Je jedno, jak se k penězům dostanete nebo jaký je jejich původ. Jejich hodnota je pořád stejná. Tak nějak se dá vyložit ono rčení o penězích, které nesmrdí. A přesně to měl na mysli římský císař Vespasián, když tento výrok poprvé řekl.

Vespasián převzal vládu po svém předchůdci Neronovi, jehož vláda se vyznačovala válkami a nákladnými projekty. Vespasián tak zdědil nejen kupu problémů, ale hlavně prázdnou pokladnu. Vespasián nebyl z rodu urozených císařů, jeho původ byl prostý – otec byl výběrčím daní. Není proto nijak podivné, že se rozhodl naplnit pokladnu právě zavedením nejrůznějších daní.

Zatížil daněmi města v koloniích, jako byla třeba Alexandrie. Hledal zdroje všude a snažil se vytvořit co nejvíce příjmů pro státní pokladnu. Ale proč zavedl daň z moči? Moč byla ve starověku považována za léčivý prostředek a měla poměrně široké využití. Používala se také na čištění, protože obsahovala velké množství amoniaku. To bylo známo i později ve středověké Evropě, kde se mýdlo s přídavkem moči hojně používalo.

Ale nejen to. Mnoho Římanů si dokonce močí čistilo své zuby. Moč byla součástí tehdejších prvních zubních past. Zkrátka moč byla komodita a měla svou hodnotu. V očích ekonomicky nadaného Vespasiána tak bylo logické tuto komoditu zatížit daní.

Jak celý systém fungoval? Ze všech stok a záchodů se splašky shlukovaly do velké stoky důmyslným kanalizačním systémem zvaným Cloaca Maxima. Pro tyto splašky si chodili nejrůznější lidé, koželuhové, výrobci pas a medikamentů. A právě od těchto lidí, kteří moč používali pro své vlastní účely, začal Vespasián vybírat daň. Ne všichni tuto myšlenku schvalovali, nejhlasitějším kritikem byl Vespasiánův syn a budoucí císař Titus. Ten se pohrdlivě ptal otce, zda není novou daní znechucen. Vespasián vzal několik mincí a položil je před Tita s tím, ať si přičichne a řekne mu, jestli smrdí. Tituts mu odpověděl, že nesmrdí, a na to mu Vespasián řekl: "A přece pocházejí z moči. Peníze nesmrdí."

Vespasián své daně zaváděl dál a je pravdou, že svému synovi zanechal pokladnu plnou. Byl to paradoxně právě jeho nástupce Titus.

user-avatar

Tomáš Chalupa

29. 07. 2019 | 09:45

> ExtraStory   |   Inzerce