Franz Kafka se sestrou Ottlou v Siřemi.

Franz Kafka se sestrou Ottlou v Siřemi. | zdroj: ČT


Co dělal Franz Kafka o prázdninách? Dozvíte se už brzy v Siřemi u Podbořan

TÉMATA: literatura | franz kafka

user-avatar

Jan Kyzlink

5. 03. 2016 | 13:00

Ospalá vesnička na Žatecku v příštích letech ožije turistickým ruchem. Injekcí k jejímu oživení bude nové muzeum Franze Kafky. Světoznámý spisovatel v Siřemi totiž pobýval a zřejmě tu i našel inspiraci pro svůj slavný román Zámek.

S postavou spisovatele Franze Kafky se pojí mnoho mýtů. Patří mezi ně i představa věčně nemocného, úzkostného úředníčka, který volný čas věnuje psaní a nanejvýš se toulá v ponurých uličkách Prahy. Novinářka Judita Matyášová s fotografem Janem Jindrou však chtějí veřejnosti ukázat Kafku v jiném, barvitějším světle – jako mladého muže, který si uměl také užívat života.

Franz Kafka (vpravo) s Maxem Brodem

„Chceme vybudovat expozici Kafka na prázdninách, která by představila Kafku jako aktivního člověka s množstvím zájmů, zejména jako nadšeného cestovatele,“ přiblížila plány Judita Matyášová. Sídlit by měla v bývalé sušárně chmele v Siřemi u Podbořan. V této dříve sudetoněmecké obci Franz Kafka na konci první světové války pobýval. Když mu totiž byla na počátku září 1917 diagnostikována tuberkulóza, rozhodl se odjet za sestrou Ottlou, která v Siřemi hospodařila na statku svého švagra Karla Hermanna. V 17. století se pro Siřem, která se zcela poněmčila, začalo používat německého názvu Zürau.

V Siřemi Kafka pobyl osm měsíců, které označil za jedny z nejšťastnějších ve svém životě. Překvapivě dobře snášel zdejší zimu, tvrdé životní podmínky v chladu a nepohodlí selského stavení. Při 8 °C pod nulou spal při otevřeném okně, a než se začal mýt, musel ze džberu a z umyvadla odstranit ledový škraloup. Štípal dříví, krmil kozy, pracoval na poli, trhal šípky. Sžil se s místními sedláky a přivykl venkovskému způsobu života. Dokonce i přibral a absolvoval domácí zabijačku, byť byl dlouholetý vegetarián. Když bylo pěkně, vynesl si ven židli a dvě stoličky, svlékl se do půli těla a slunil se. Jediné, co mu vadilo, byl neustálý vesnický rámus, kvůli kterému se nemohl pořádně soustředit na psaní. Rušily ho kejhající husy, povyk dětí, projíždějící povozy, bušení z dílen i hra jedné dívky na klavír v protějším domě. Nejvíc ho ale deptaly myši, které mu v noci pobíhaly po světnici, pištěly, skákaly po uhláku, hryzaly dřevo. Nepomohly ani pasti od přítele Maxe Broda. Pořídil si proto kočku, která myši sice vypudila, ale pro změnu teď ona rušila spisovatele při psaní a byla příliš přítulná. „Kočka mě zbavila myší, ale kdo mě zbaví kočky?“ psal svým přátelům. Franz Kafka (úplně vpravo) v Siřemi.

V Siřemi Kafka také řešil, jak ukončit vztah se svou snoubenkou Felice Bauerovou, s níž se před časem již podruhé zasnoubil, aby toho vzápětí litoval. Už týden po příjezdu do Siřemi za ním Felice přijíždí z Berlína, a dny, které tam spolu prožijí, pak Kafka označí za „strašné“. Za pár měsíců na to se sejdou v Praze a definitivně zruší své zasnoubení. Barokní kontribuční sýpka

Někteří kafkologové jsou přesvědčení, že sýpka v Siřemi se stala předlohou Kafkova nejlepšího, byť nedokončeného díla Zámek. Barokní tvar robustní stavby na mírném návrší tak trochu zámek připomíná. Jak známo, Kafka chodíval před večeří na procházky za ves, takže je možné, že se díval na siluetu tmavnoucího stavení, a představoval si, jak kolem přešlapuje zeměměřič K. a zkouší se dostat dovnitř. 

Pamětní deska Franze Kafky v Siřemi.

O tom, že v Siřemi pobýval světoznámý spisovatel, se na dlouhá léta zapomnělo. Německé obyvatelstvo bylo po druhé světové válce odsunuto a jejich domy obsadili přesídlenci z Volyně. Jedni z prvních, kdo se o Kafkův pobyt v Siřemi zajímali, byli Václav Havel s Milošem Formanem, kteří tady v 60. letech chtěli dokonce točit film, jenže tehdejší vedení obce pro to nemělo žádné pochopení. Dnes slavného spisovatele ve vsi připomíná pamětní deska, na které je vyobrazen s kočkou. Dům č. 35, ve kterém s největší pravděpodobností bydlel, tu už ale nestojí –  po 2. světové válce ho zbořili.

„Pro odkaz Franze Kafky v Siřemi je zásadní, aby se na něj nezapomnělo. Mnoho lidí v regionu ani neví, že tu Kafka pobýval, ale zahraniční turisté jsou nadšeni každou zmínkou o něm,“ uvedl David Herblich ze Spolku Siřem Franze Kafky. Nové muzeum, na které jeho tvůrci stále shání peníze, pomůže nejen udržet tento odkaz živý, ale přispěje i k oživení cestovního ruchu na celém Žatecku. 

Jaké měl Franz Kafka zájmy
Franz Kafka hodně cestoval. Jezdil všude možně po Evropě, nejen do Rakouska a Německa, ale i do Francie, Itálie, Švýcarska. Mnoho cest podnikl se svým nejlepším přítelem Maxem Brodem, oba si vedli cestovní deníky. Vyrážel také často na pěší procházky za Prahu a nachodil patnáct až dvacet kilometrů. Rád vesloval a plaval, v zimě lyžoval, zajímal se ho zdravý životní styl, byl vegetariánem. Manuální práci se nebránil, dokonce se přihlásil do jednoho zahradnictví v Praze-Nuslích a zaučoval se tam jako zahradník. Snil o tom, jak se jednoho dne přestěhuje do země zaslíbené, do Palestiny, kde si otevře restauraci a bude zastávat práci číšníka.

user-avatar

Jan Kyzlink

5. 03. 2016 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce