Vladimír Menšík v pořadu Televizní klub mladých z roku 1981 | zdroj: YouTube


Co na sebe prozradil Vladimír Menšík: kouřil od 7 let, cigarety kradl i krájel

TÉMATA: kouření | cigarety | Vladimír Menšík | herci | Televizní klub mladých

user-avatar

Blondie

5. 06. 2015 | 15:00

Od začátku příštího roku by měl v Česku platit úplný zákaz kouření cigaret v restauracích, na koncertech nebo tanečních zábavách. V této souvislosti není špatné si připomenout, že před 50 lety se u nás kouřilo téměř všude a strana i vláda kouření dokonce podporovaly. Kouřili studenti v posluchárnách, straníci na schůzích, učitelé ve sborovnách, lékaři na chodbách nemocnic. Silným kuřákem byl i populární herec a bavič Vladimír Menšík, jemuž ale tato neřest zničila zdraví.

Vladimír Menšík byl nejen vynikající herec, ale excelentní bavič. Dokázal hodiny šťavnatě a barvitě vypravovat na jakékoli téma a vždy přitom uměl publikum rozesmát a pobavit. Nejinak tomu bylo i v pořadu Československé televize Televizní klub mladých, kam jej v roce 1981 pozvali na besedu na téma kouření a nekouření. Menšík v té době kvůli vážným zdravotním problémům načas skoncoval s kouřením i pitím, a tak si tvůrci pořadu od jeho vystoupení slibovali, že socialistickou mládež v tomto směru náležitě poučí. Nebyl by to ale Menšík, aby svůj úkol nepojal s humorem a furiantstvím sobě vlastním. Bez bázně se tedy před televizními kamerami přiznal k tomu, že kouřil již od 7 let, byť zpočátku velmi rozumně, neboť cigarety tehdy kradl svému otci, takže to s kouřením nemohl moc přehánět. Krabičku, kterou potají otevřel, pak musel pokaždé slepit medem, neboť za války doma žádné lepidlo neměli. Když na to pak otec přišel, vyzkoušel jinou fintu: cigarety o centimetr krátil a z těchto kousků si balil vlastní cigára. „To bylo strašně namáhavé, takže o zdraví tehdy vůbec nešlo,“ podotkl Menšík.

Vladimír Menšík s rodiči v roce 1948 v Praze Na Příkopech

V dospělosti se však vypracoval na kuřáka, který kouřil až 80 cigaret denně. „Kouřil jsem americké cigarety v domnění, že jsou zdravější,“ prozradil v socialistické televizi a publikum vybuchlo smíchy. Když pak jednou své kamarády doprovázel na rentgenové vyšetření, namátkově i jemu lékař zrentgenoval plíce a zjistil, že je má nemocné. Herec dlouhá léta trpěl astmatem, nicméně cigaret a alkoholu se dlouho nedokázal vzdát. Vážná nemoc jej ale donutila s tímto zvykem na nějakou dobu přestat. Jak potvrdil i jeho syn Petr, vydržel nekouřit osm let. O pozitivech, které mu nekouření v té době přinášelo, hovořil právě v Televizním klubu mladých. Zároveň přiznal: „Nebýt nemocný, tak bych kouřil pořád.“

Vladimír Menšík jako malý chlapec na fotografii se sestrou

K cigaretám si Menšík vypěstoval náruživý vztah už od dětství, kdy viděl všechny kolem sebe kouřit. „Bylo všude tak nahulíno, že se ten kouř dal krájet,“ řekl. Tehdy se o škodlivých účincích cigaret nikde nemluvilo. Po válce se cigareta stala symbolem lepších poměrů a růstu životní úrovně. Někdejší ministerský předseda a pozdější československý prezident Antonín Zápotocký ve filmovém týdeníku z 50. let prohlásil, že „tabák sice není nezbytnou životní potřebou, ale patří k lepší životní úrovni.“ Vláda proto na přelomu 40. a 50. let vydávala příležitostné emise cigaret k významným výročím a kulturním nebo společenským událostem.

 Vladimír Menšík s cigaretou a dcerou Martinou

My jsme neměli ty informace, jaké mají lidi dnes,“ poznamenal Menšík. Teprve až od 80. let se v Československu začaly ozývat hlasy proti kouření, jimž se zpočátku vedení státu bránilo, neboť se opíraly o výzkumy přicházející ze Západu. V roce 1986 byla zahájena první protikuřácká kampaň nazvaná Šance pro tři miliony a roku 1989 se na krabičkách cigaret v Československu poprvé objevil nápis o tom, že kouření škodí zdraví. V té době však Vladimír Menšík již nežil. Zemřel v roce 1988 předčasně na těžké astma ve věku 58 let. „Ti, co dnes kouří, jsou hrdinové, neboť vědomě na sobě páchají harakiri,“ řekl na adresu kuřáků v televizním pořadu. On sám se ovšem ke kouření nakonec vrátil.

Menšíkovu předčasnou smrt tehdy okomentoval jeho herecký kolega Jiří Sovák: "Nechal po sobě úsměv. Jen se řekne Menšík – a lidé se smějí. Je to lepší, než kdyby tady byl sto let a nezbylo po něm nic." I tak je ale škoda, že nás tento skvělý herec nemohl bavit o nějaký ten rok déle.

user-avatar

Blondie

5. 06. 2015 | 15:00

> ExtraStory   |   Inzerce