Miroslav Bárta je od roku 2012 ředitelem Českého egyptologického ústavu v Praze.

Miroslav Bárta je od roku 2012 ředitelem Českého egyptologického ústavu v Praze. | zdroj: FF UK / Martin Frouz


Co způsobilo pád egyptských faraonů? Totéž, co dnes ohrožuje nás: byrokracie, protekce a klimatické změny!

TÉMATA: ogjevy | egypt | český egyptologický ústav | abúsír

user-avatar

Irena Gruberová

20. 02. 2016 | 12:00

Objev hrobky královny Chentkaus III., o nějž se loni zasloužili čeští egyptologové, může osvětlit temné období staroegyptské historie. Profesor Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu je přesvědčen, že egyptské království v době, z níž zmíněná hrobka pochází, čelilo podobným problémům jako dnešní svět.

Nález 4 600 let staré hrobky dosud neznámé královny Chentkaus III. patřil k největším objevům roku 2015 a jen posílil věhlas Českého egyptologického ústavu, jenž v pyramidové nekropoli v Abúsíru provádí již 55 let vykopávky. Čeští vědci budou zhruba další dva roky tuto hrobku dál zkoumat a pokusí se z hojných nálezů dozvědět něco více o ženě, kterou nápisy na zdech označují jako manželku krále i matku krále. Podle profesora Miroslava Bárty jde o mimořádný nález, který pomůže ukázat v pravém světle „temnou skvrnu v historii Staré říše“. Chentkaus III. byla totiž pohřbena v kritické době, kdy Stará říše zabředávala do problémů, ne nepodobným těm současným.

Chetkaus III. byla s velkou pravděpodobností manželkou panovníka Raneferefa, jehož hrobový komplex s Nedokončenou pyramidou a významnými nálezovými soubory čeští egyptologové odkryli nedaleko od její hrobky v 80. a 90. letech 20. století.

„Byla to zásadní doba, kdy Stará říše začala čelit významným zlomovým faktorům: vzestupu demokracie, strašlivému dopadu nepotismu a vlivu zájmových skupin,“ tvrdí egyptolog. K tomu se přidaly klimatické změny. Dvě stě let pod smrti královny Chentkaus III. se řeka Nil přestala rozvodňovat a Egypt sužovalo sucho.

„To přispělo k dezintegraci éry stavitelů pyramid,“ podotýká Bárta. "Bez dostatečných záplav nebyla uspokojivá úroda, a tedy se špatně vybíraly daně; bez odpovídajících daní chyběly potřebné prostředky na financování státního aparátu, udržování ideologie a státní integrity,“ vysvětluje.

Travertinové modely nádob – součást pohřební výbavy Chentkaus III. Foto: Martin Frouz

V tom egyptolog nalézá četné paralely s dnešní moderní společností, která podle něj čelí obdobným problémům. „Studiem této minulosti můžeme hodně porozumět i současnosti. Nejsme jiní. Lidé si pořád myslí, že ta doba byla jiná a že my jsme odlišní, ale nejsme,“ zdůrazňuje český vědec.

I když by se mohlo zdát, že stejně jako staří Egypťané i my dnes stojíme na samém pokraji katastrofy, můžeme si z jejich historie vzít ponaučení a vydat se jinou cestou.

„Pokud přijmeme kolaps jako fakt a pochopíme, že kolapsy jsou součástí přirozeného běhu věcí, bude to jeden z potřebných kroků v procesu, který nás povede k zmrtvýchvstání. Pak bude schopni s tím něco udělat,“ dodává optimisticky. 


Teorie o pádu Staré říše
Vzestup Staré říše (2649--2150 BC) byl poznamenán výrazným nárůstem byrokratického aparátu, jenž zefektivnil řízení státu. Přebytky generované tímto pokrokem umožnili podporu vědeckého a technického rozvoje. Jakmile však tento systém dosáhl svého vrcholu a byl nasycen, byrokracie začala spotřebovávat víc energie, než sama produkovala, ať přímo či nepřímo, a stala se tak negativním faktorem. Jedním z přímých důsledků přebujelé byrokracie byl rostoucí vliv zájmových skupin. Tyto skupiny v kritických časech omezených zdrojů dokázaly rozložit společnost. Kolem roku 2 200 před naším letopočtem procházela Stará říše obdobím klimatických změn a snižování zdrojů. To spolu s rostoucí mocí vlivných skupin vedlo ke zhroucení království. Zmizel úřad faraona a egyptský stát se rozpadl do regionálních mocenských center.  

user-avatar

Irena Gruberová

20. 02. 2016 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce