USS Indianapolis | zdroj: internet


Čtyřdenní peklo mezi žraloky

TÉMATA: druhá světová válka | usa | japonsko | námořní katastrofy

Do konce války zbýval necelý měsíc, když americký těžký křižník USS Indianapolis torpédovala japonská ponorka I-58. Začala tak jedna z největších námořních tragédií v dějinách.

user-avatar

Tomáš Chalupa

29. 08. 2014 | 12:15

Útok ponorky nikdo nečekal. Japonsko bylo na kolenou a všichni na palubě Indianapolisu už netrpělivě vyhlíželi konec války. Jenže osamělá ponorka zasáhla krátce po půlnoci těžký křižník do přídě a ten se během dvanácti minut potopil. Ve vodě skončilo osm set mužů. Mnozí byli popáleni nebo zranění. Nikdo netušil, co se stalo. Zachránil se i kapitán Charles McVay, který byl přesvědčen, že loď stihla vyslat radiem zprávu o svém potopení. Uklidňoval muže, kteří se shromáždili kolem skupiny záchranných vorů, že záchrana je jistě již na cestě a nejpozději druhý den je vyloví spojenecké lodě.

USS Indianapolis

Místo toho čekaly stovky mužů nekonečné čtyři dny uprostřed moře plného žraloků. Těžce zranění se rychle utopili, mnoha mužům docházely síly, především těm, co neměli záchranné vesty. Chyběla voda i jídlo. Po dvou dnech na moři začali muži blouznit. Někteří se vydali k ostrovům, které viděli ve svých představách, další se potápěli do vody a hledali potopený Indianapolis, aby si z něj nabrali vodu. Zcela fantaskní představy se na pokraji šílenství vyčerpaných mužů zhmotňovaly a stávaly realitou. Skupina několika mužů v noci odplavala k „hotelu, který je pár mil odtud a který provozují nějací Číňané“. Nejhoršího stadia bludy dosáhly, když muži začali ve svých kamarádech vidět Japonce. V noci docházelo k hrozným bojům na nože, kdy se muži navzájem podřezávali a sváděli spolu zoufalé boje na život a na smrt, protože v tom druhém viděli nepřítele.

Zachránění trosečníci

Samostatnou kapitolou byli žraloci. Krev zraněných je přilákala v obrovském počtu ke skupinám trosečníků. Ti byli proti mořským dravcům bezbranní, pokud neměli nože. Každou chvíli se stávalo, že ze skupinky mužů někdo s řevem zmizel pod hladinou a na jeho místě se objevila krev. Žraloci útočili na vyčerpané muže ve dne v noci a masakrovali je. O těchto útocích se mluví jako o největším hromadném útoku žraloků na člověka.

Žraloci

Záchrana přišla až po čtyřech dnech, když si nešťastníků všiml náhodou pilot jednoho letadla. Žádná záchrana se do té doby nekonala, Indianapolis nikdo nehledal a jeho volání ani nezaznamenal. Z vody se podařilo zachránit jen 317 polomrtvých mužů včetně kapitána McVaye. Ten následně skončil u vojenského soudu jako obětní beránek celé katastrofy. Námořnictvo mu dávalo za vinu, že nedostatečně manévroval, aby ztížil útok ponorky. Nikdy se však uspokojivě nevysvětlilo, jak to, že se nikdo v celém námořnictvu čtyři dny nestaral o to, kde se nachází jeden z těžkých křižníků. Veřejnost byla pobouřena a na hlavy velitelů se snesla vlna kritiky. Jenže válka právě skončila a námořnictvo nechtělo vítěze pranýřovat a obviňovat z nedbalosti. Jediným viníkem tak zůstal nebohý McVay, který si o dvacet let později vzal sám život. 

Památník obětem USS Indianapolis

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tomáš Chalupa

29. 08. 2014 | 12:15

Zavří­t reklamu