Čtyři v jednom – takový přívlastek dostal kostel v Praze-Dolních Chabrech.

Čtyři v jednom – takový přívlastek dostal kostel v Praze-Dolních Chabrech. | zdroj: mapio.net


Čtyři kostely na tomtéž místě během 200 let! Chtěla církev přebít pohanské kulty?

TÉMATA: praha | tajemná místa prahy | kostely | románské stavby

user-avatar

Tyrion

10. 01. 2016 | 13:00

Kostel Stětí Jana Křtitele v Dolních Chabrech nepatří zrovna k nenavštěvovanějším pražským památkám, byť jde o pozoruhodnou románskou stavbu z druhé poloviny 12. století s velmi vzácnými freskami v apsidě. To nejzajímavější na tomto nenápadném kostelíku však není vůbec vidět, ale je skryto pod podlahou. Jako jediná románská stavba na území Prahy v sobě skrývá pozůstatky ještě tří starších budov!

Dnešní kostel vznikl pravděpodobně kolem roku 1180, i když přesné datum není známo. Když však v 70. letech minulého století prováděli archeologové před nutnou rekonstrukcí průzkum, zjistili, že byl postaven na základech někdejší rotundy, která měla průměr 12,8 metru! Byla tak větší než podobné stavby v tak významných kulturních a společenských centrech té doby, jakými byly Budeč, Levý Hrad a Vyšehrad. Jen rotunda na Pražském hradě, kterou nechal postavit svatý Václav, byla větší. Navíc její podlahu překvapivě tvořily keramické dlaždice zdobené reliéfy s dvaceti různými, převážně rostlinnými a zvířecími motivy, u nás do té doby nevídanými. „Většina z reliéfů se na území Čech vůbec nevyskytuje. Z těch nejzajímavějších lze jmenovat poprsí císaře Nera nebo Daniela v jámě lvové,“ uvedl archeolog Michal Tryml. Vznik rotundy vědci kladou do doby před polovinou 12. století. Tomu odpovídá i nejstarší zmínka o Chabrech, kdy v roce 1092 byla „obec Chrabercych“ darována Konrádem Brněnským klášteru na Ostrově u Davle, poblíž soutoku Sázavy s Vltavou.

Půlkruhová apsida s oltářem, kterou zdobí fresky

Tím však chaberská záhada nekončí, ale má ještě další pokračování. Pod rotundou se našlo v jejích základech torzo obdélné lodi, při jejíž stavbě se použila technika klasového zdiva (opus spicatum). Jde o starý římský způsob, kdy se kameny kladly na sebe ne naplocho, ale šikmo, a to tak, že každá další vrstva byla pokládána opačně – výsledný efekt na líci zdi pak připomínal svým vzhledem obilný klas. Ovšem ani tento čtyřúhelníkový kostelík nebyl tou nejstarší stavbou. Předcházela mu ještě jakási svatyně, která měla dřevěnou konstrukci, soudě podle zbytků spáleného dřeva, které se našly na vrcholu zídky z opukových kamenů, spojených nekvalitní písečnou maltou.

Rozkládací dřevěná podlaha s prezentací reliktů starších staveb

Na to, že se ve všech případech jednalo o sakrální stavby, usuzují odborníci podle existence pohřebiště (v kostele se pohřbívalo až do 18. století) i minimálního výskytu nálezů souvisejících s bydlením či výrobou. V obou hrobech, které přináležely k jednomu ze dvou nejstarších kostelů, se však nic nenašlo. Rovněž nevíme, komu byly předchozí kostely zasvěceny.

Jsou tu však ještě další otázky, na něž vědci dosud neznají odpovědi. Proč během pouhých 200 let vznikly na jednom místě čtyři sakrální stavby? Proč byla rotunda po necelých sto letech nahrazena současným, nikoli větším kostelem? Písemné prameny o tom mlčí a chybí i dostatek datovatelných nálezů.

Patka sloupu, která nesla sloup podpírající původní tribunu rotundy.

Vše však nasvědčuje tomu, že Dolní Chabry nebyly v raném středověku žádnou bezvýznamnou vískou, ale měly výjimečné postavení. To mohlo souviset jednak s tím, že přes Chabry vedla důležitá komunikace z Prahy směrem na Mělník, a také s nedalekým tajemným vrchem Ládví. Kostel Stětí sv. Jana Křtitele stojí na okrouhlém pahorku poblíž místa, kde se koryto Drahanského potoka začíná zahlubovat do Drahanské rokle vedoucí k nedaleké Vltavě. Nachází se tedy na spojnici mezi řekou a vrchem Ládví – na níž možná nikoliv náhodou stojí také chaberský menhir zvaný Kamenný slouha. Jak známo, místa pro nejstarší křesťanské kostely byla velmi často vybírána tak, aby nové sakrální stavby přehlušily předkřesťanské kulty. O kopci Ládví se traduje, že byl zasvěcený bohům a že se na něm konaly kultovní obřady.

Chaberský menhir se dnes nachází uprostřed rodinné zástavby v ulici  Ládevská 542.

Také na jižních svazích Ládví, tam, kde se dnes rozkládá sídliště Prosek, nacházíme románský kostel. Tentokrát nese jméno svatého Václava. I on je na svou dobu velmi výstavný, což je o to nápadnější, že v dobách jeho stavby se kolem nenacházelo žádné významnější osídlení. A také jeho poloha je strategicky významná: tyčí se na samém okraji Prosecké plošiny, v místech, kde se láme do strmých srázů klesajících k potoku Rokytka.

To, zda horečné stavební aktivity, které v Dolních Chabrech zřejmě financoval sám český kníže, nějak souvisely s prastarým posvátným místem z předkřesťanských dob, zatím zůstává v rovině spekulací. Jediné tajemství, které se badatelům podařilo odhalit, byl tajemný nápis vytesaný na nárožním kameni u kostela. Léta nemohli rozluštit, co je tam gotickým písmem napsáno. V duchu si přáli, aby to bylo něco, prostřednictvím čeho by našli odpověď na mnohé své nezodpovězené otázky. Dočkali se sice rozluštění, jejich přání se však nesplnilo. V nápise z 15. století totiž stojí: „Když se nemodlí srdce, pak se jazyk namáhá zbytečně.“ 

 V bezprostřední blízkosti kostela stojí dřevěná podezděná zvonice se dvěma zvony.

Románský kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Praze-Dolních Chabrech byl postaven kolem r. 1180. Archeologickým průzkumem bylo zjištěno, že na jeho místě stály tři starší sakrální stavby: nejstarší dřevěná stavba snad z počátku 11. století, v průběhu 11. století vzniklý malý čtyřúhelníkový kostelík a nakonec na přelomu 11. a 12. století rozsáhlá rotunda. Se svým průměrem cca 12,5 m byla chaberská rotunda po svatovítské kapli na Pražském hradě ve své době druhou největší rotundou u nás.
 

user-avatar

Tyrion

10. 01. 2016 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce