Část 18 metrů dlouhého dřevěného člunu, který čeští egyptologové odkryli loni v Egyptu.

Část 18 metrů dlouhého dřevěného člunu, který čeští egyptologové odkryli loni v Egyptu. | zdroj: Český egyptologický ústav


Další úspěch českých egyptologů: objevili unikátní člun starý 4 500 let!

TÉMATA: archeologie | objevy | egypt

user-avatar

Irena Gruberová

1. 02. 2016 | 18:00

Čeští egyptologové si mohou připsat na své konto další senzační objev, tentokrát v podobě 18 metrů dlouhého dřevěného člunu. Nečekaně na něj narazili nedaleko hrobky v egyptském Abúsíru. Komu člun patřil a proč byl před 4 500 lety pohřben do země, je zatím záhadou.

Objev vědci učinili již loni, ale teprve dnes nález oznámili po schůzce ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka s egyptským ministrem pro památky Mamdúhem Damatím.

Podle ředitele Českého egyptologického ústavu Miroslava Bárty sahá původ unikátního plavidla do doby třetí dynastie, tedy přibližně do 27. století před naším letopočtem.

"Navíc člun se nachází v blízkosti hrobky, která více méně pochází z doby slavného stavitele stupňovité pyramidy a panovníka Džosera, takže majitel tohoto člunu a hrobky, ke které patří, musel být naprosto unikátní postavou doby 3. dynastie," upřesnil Bárta. Bohužel však jeho jméno se díky špatnému stavu hrobky nedochovalo. I když člun ležel 12 metrů jižně od hrobky, je podle odborníků mezi oběma nálezy zřejmá souvislost. "Je to vůbec poprvé, kdy byla poblíž podobné hrobky nalezena taková loď," upozornil egyptský ministr a ocenil českou expedici, která podle něj vždy mívá velmi dobré objevy.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek při setkání s profesorem Bártou v Abúsíru, kde čeští egyptologové učinili mnoho významných objevů.

Byť je nalezené plavidlo extrémně křehké, jeho objev podle egyptologů vrhá nové světlo na stavbu lodí ve starověkém Egyptě. Dřevěná prkna člunu byla kdysi spojena dřevěnými čepy, které se stále nacházejí na svém původním místě. Pouštní písek zachoval i rostlinná vlákna, která byla uvázána do silných svazků a lan umístěných uvnitř lodi v místě spojů prken. Všechny tyto drobné detaily mají zásadní význam, neboť většina dosud nalezených člunů a lodí starověkého Egypta se dochovala buď ve špatném stavu, nebo se rozpadla na kousky.

Pohled na pyramidové pole při Abúsíru

Konstrukční detaily však nejsou tím jediným, co dělá nález člunu tak unikátním. Zvyk zakopávat čluny do země poblíž hrobek začal již od nejstarších dynastií v takzvané Archaické době. Byl zaznamenán jak u královských staveb, tak u některých hrobů, které patřily členům královské rodiny a společenské elitě. "Skutečně se jedná o velmi neobvyklý nález, jelikož lodě takové velikosti a konstrukce byly v této době určeny pouze pro nejvýznamnější členy společnosti, což byly osoby patřící do královské rodiny,“ zdůraznil Bárta. Jak dodal, oblast kolem hrobky označované jako AS 54 zřejmě skýtá potenciál i pro další možné objevy, k nimž by mohlo dojít už letos na jaře.

Pohled na místo, kde došlo k objevu člunu.

O pravém účelu pohřbívání egyptských lodí zatím vědci jen disputují. Měly sloužit zesnulým v posmrtném životě, nebo symbolizovaly sluneční bárky, které mrtvý používal na své pouti podsvětím? Už panovníci ze Starého království si osvojili tuto dávnou tradici a často i několik lodí uložili do svých pyramidových komplexů. Bohužel většinou zbyly jen prázdné šachty téměř bez kousku dřeva, zatímco jinde zůstalo trochu hnědého prachu kopírujícího tvar původní lodě. Jedinou výjimku představovaly dva Chufuovy čluny, která právě procházejí rekonstrukcí. Ovšem až do objevu českých egyptologů se nenašlo žádné plavidlo takovýchto rozměrů, které by pocházelo z mimokrálovského prostředí z období Staré říše.

„Je to v každém případně pozoruhodný objev. Pečlivý výkop a zaprotokolování abúsírského člunu významně přispěje k poznání staroegyptských plavidel a toho, jaké místo zaujímaly v pohřebním kultu. A tam, kde je jeden člun, jich může být i víc,“ zkonstatoval Bárta.  

user-avatar

Irena Gruberová

1. 02. 2016 | 18:00

> ExtraStory   |   Inzerce