Mrtví v Leningradu někdy posloužili jako potrava živým, v obleženém městě bujel kanibalismus.

Mrtví v Leningradu někdy posloužili jako potrava živým, v obleženém městě bujel kanibalismus. | zdroj: allthatisinteresting.com


Deníkové záznamy popisují kanibalismus v obleženém Leningradu

TÉMATA: leningrad | druhá světová válka | kanibalismus | hlad

user-avatar

Tomáš Chalupa

26. 03. 2019 | 13:00

Profesorka Alexis Periová z Bostonské univerzity se dlouhodobě věnuje tématu obléhání Leningradu za druhé světové války. A ve svém výzkumu se dostala k deníkovým záznamům, které popisují i hrůzné případy kanibalismu.

Periová zkoumala nejen písemné záznamy, ale také mluvila s přímými účastníky tehdejších událostí. „Všichni vyprávěli ten samý příběh o slavné bitvě, lidském odporu a odhodlání, kolektivní solidaritě,“ řekla Periová v rozhovoru pro deník The Guardian.

Jenže pak se zahloubala právě do deníků, které jí ti samí lidé poskytli. A tam četla úplně odlišný příběh. „Dávali mi ty deníky a říkali, pochybuji, že tam najdete něco zajímavého. Všechno už jsem vám řekl,“ dodala Periová. Jenže právě deníky se ukázaly jako ten nejcennější zdroj informací. Lidé je psali v době, kdy nevěděli, zda vůbec přežijí, ani netušili, že je vůbec kdy kdo bude číst. Jsou nepřikrášlené a popisují tvrdou realitu.

„Stává se ze mě zvíře. Není nic horšího, když myslíte pořád jenom na jídlo,“ napsala do deníku třeba Berta Zlotniková. „Připadá mi, jako bych byla Marie a omývala tělo Ježíše,“ tak zněl zápisek v deníku Alexandry Ljubovkajové. Umývala svého syna a uvědomila si, že mezi ženami a muži už není žádný rozdíl. Všichni jsou na kost vyhublí.

Jedna holčička si poznamenala, že její táta snědl jejich vlastního psa. 1400 lidí bylo v Leningradu obviněno a uvězněno za kanibalismus. Že k těmto případům docházelo, vědí historici už dlouho, byť sovětská propaganda o nich mlčela. Jedna z žen zjistila, že její sousedé začali jíst lidi. Snažila se proto své děti dostat z domu. Sousedé jí prý řekli, ať neodvádí pryč neuvařené maso. Byli už hladem naprosto šílení.

Smrt hladem je zlá a přináší s sebou ty nejstrašnější situace. V Leningradu se totiž nevedla bitva s nepřítelem, protože Němci jen město obklíčili a chtěli nechat vyhladovět. Byl to hlad přecházející v šílenství. Člověk umírající hladem totiž neumírá rychle ani poklidně. Má to děsivý vliv na jejich okolí. „Když se na kost vyhublí lidé podívali do zrcadla, nepoznali se. Viděli někoho jiného.“

Smrt hladem ve velkém městě plném lidí je věc, která krutě dopadá na celou společnost. Ta se zvolna rozpadá, sociální vztahy jsou narušeny a nakonec vše končí přesně tak, jak popisuje Berta Zlotniková. Z člověka se stane zvíře.  

user-avatar

Tomáš Chalupa

26. 03. 2019 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce