Neobvyklá zrnka písku zvaná hirošimity jsou nápadná na první pohled

Neobvyklá zrnka písku zvaná hirošimity jsou nápadná na první pohled | zdroj: sciencealert.com


Děsivé dědictví jaderného výbuchu objeveno ve fyzické podobě hirošimitů

TÉMATA: hirošima | jaderné zbraně | radioaktivita

user-avatar

Tomáš Chalupa

30. 05. 2019 | 10:00

V roce 2015 geolog Mario Wannier zkoumal vzorky z písku z pláže na japonském poloostrově Motudžina. Pouhých 6 kilometrů od této pláže bylo epicentrum výbuchu bomby, která zničila za druhé světové války město Hirošima. Wannier původně pátral po mikroorganismech zvaných foraminifery, ale našel místo nich cosi jiného.

Vzorky písku obsahovaly mnoho zrnek, která měla velmi neobvyklý tvar. Toho si bylo možné povšimnout prakticky na první pohled. „Jsou aerodynamické, kulaté a skelné,“ říká Wannier. Tyto částice se většinou dostávají do vzduchu při dopadu meteoritu na zemský povrch. Na pláži Motudžina je odhadem 2,5 procent ze všech zrnek písku.

Wannier jich posbíral na 10 tisíc kousků. Pak je poslal do laboratoře v Berkeley, kde je podrobili elektronové a rentgenové analýze. Výsledkem analýzy je zjištění, že jde zřejmě o spad z výbuchu jaderné bomby. Jde o vůbec první částice tohoto druhu, které vznikly při výbuchu bomby v Hirošimě. Podobné byly nalezeny na atolu Trinity, kde byl proveden jaderný test.

„Jednu minutu máte město a o minutu později je město pryč. Otázka je, kam se poděl všechen ten materiál, všechna ta hmota,“ ptá se Wannier. Podle všeho tento materiál doslova vyletěl do vzduchu při explozi, v atmosféře se stavil dohromady vlivem extrémního tepla a poté spadl na zem v dešti úlomků.

Těmto úlomkům se začalo říkat MFD (Motoujina Fallout Debris) nebo také hirošimity. Že jde o pozůstatky exploze jaderné bomby, sice není stále vědecky potvrzeno, ale jiná hypotéza neexistuje. Vysvětlit podivný tvar těchto částic zkrátka není jinak možné, navíc jejich existence poblíž epicentra výbuchu zkrátka přímo nabízí tuto hypotézu. Částice bude nutné dále zkoumat a bude zajímavé zjistit, zda v sobě obsahují stále stopy radioaktivity na submikroskopické bázi nebo jak vypadají ve srovnání se vzorky písku odebraného přímo v místě výbuchu.

Jsou to zásadní otázky, kterým se zatím nikdo nevěnoval, stejně jako samotnému popisu hirošimitů. Vědci se po výbuchu zabývali hlavně léčením lidí a měřením radiace. Samozřejmě Japonci krátce po výbuchu měřili radiaci půdy v okolí Hirošimy, ale nikdo neodebíral vzorky písku. K tomu došlo až o mnoho desítek let později a vlastně dodnes není tento podivný spad v zájmu vědců. Na Wanniera tak čeká ještě mnoho práce.

user-avatar

Tomáš Chalupa

30. 05. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce