V Irsku našli kostru "leprikóna". | zdroj: www.nouvelordremondial.cc


Děti našly v lese kostry trpaslíků. Jde o nový druh mrňavého hominida, který se podobá člověku

Tři extrémně malé kostry dosud neznámého humanoida byly objeveny na východě Irska. Senzační nález svědčí o tom, že středověké pohádky o skřítcích a elfech se zakládaly na pravdě.

user-avatar

Irena Gruberová

1. 12. 2014 | 08:04

Údolí řeky Boyne. V jednom lesíku nedaleko řeky byly nalezeny kostry neznámého hominida.

Nedávné deště v Irsku způsobily, že tamní les vydal nečekané tajemství. Během hrátek nedaleko řeky Boyne našli tři chlapci tři malinké kostry. „Někdo tady zavraždil nějaká děcka!“ bylo první, co vyděšené kluky napadlo a okamžitě nález oznámili na policii. Přivolaný patolog ovšem záhy pochopil, že místo v lese nebylo dějištěm zločinu z nedávné doby, ale že je archeologickým nalezištěm. Jeho domněnky pak potvrdil tým archeologů z univerzity v Dublinu.

Ukázalo se, že jde o kosterní pozůstatky dvou žen a jednoho muže, které se však od moderního člověka nápadně lišily. Na výšku totiž měřily jen něco mezi 47 a 61 centimetry! Jde tak o dosud neznámého hominida, jemuž irští archeologové pro jeho mrňavý vzrůst dali jméno Homo minusculus neboli člověk maličký.

Takhle malinké byly kamenné nástroje Homo minuscula.

Poblíž koster pak archeologové ještě odkryli různé kamenné nástroje a zbraně včetně sekery, dvou nožů, hrotu kopí a dvou jehel, které všechny – jak jinak? – byly také miniaturní. To naznačuje, že Homo minusculus byl na technologické úrovni pravěkých lovců a sběračů ze starší doby kamenné, neboť mezi artefakty chybělo cokoli z keramiky nebo kovu. Zato se tu nalézalo mnoho kostí malých zvířat, jako veverek, zajíců, krtků a ježků, které nesly stopy po vaření.

Irský národní skřítek leprikón

Na celém objevu je nejzajímavější fakt, že jak kosti, tak kamenné artefakty pocházejí z doby mezi roky 1145 až 1230. To by znamenalo, že Homo minusculus koexistoval s člověkem dnešního typu více než 45 tisíc let! Tím by se také vysvětlilo, proč v mnoha starodávných pohádkách a mýtech vystupují postavičky skřítků, trpaslíků a elfů včetně legendárního irského leprikóna. Zřejmě nebyly prostým výplodem lidské fantazie, ale zakládaly se na realitě.

Podle archeologů se Homo minusculus lidí zřejmě bál, a proto se jim vyhýbal. Nakonec však stejně nepřežil. K jeho vyhubení možná přispělo i to, že přišel o své přirozené prostředí.

Univerzitní profesor Edward James McInnes, jehož tým kosterní nálezy Homo minuscula zkoumá.

Zatím není jasné, ze kterých druhů hominidů se Homo minusculus vyvinul, zda patří do vývojové linie druhu Homo erectus nebo Homo sapiens. Morfologická podoba s moderním člověkem hovoří spíše ve prospěch druhé varianty, přičemž mohlo jít o samostatný poddruh. Proč ale byli takhle mrňaví, zůstává záhadou. „Mohlo to souviset s nedostatkem zdrojů během poslední doby ledové na konci pleistocénu, která trvala přibližně před 110 tisíci až 12 tisíci lety,“ naznačil profesor z dublinské univerzity Edward James McInnes.

Lebka patří druhu Homo Floresiensis a nalezena byla v roce 2003 na ostrově Flores v Indonésii.

Po objevu lidského poddruhu Homo Floresiensis na indonéském ostrově Flores v roce 2003 je Homo minusculus dalším důkazem toho, že naši planetu po tisicíletích obývali společně s lidmi i mnozí jiní hominidové, kteří však postupně vyhynuli. Do jaké míry se o to zasloužil „člověk moudrý“, je otázkou.

Na Zemi nežili vedle lidí jen trpaslíci, ale i obři.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Irena Gruberová

1. 12. 2014 | 08:04