Bronzové náramky a nákrčníky převážně tvořily bronzový poklad nalezený u Hrochova Týnce.

Bronzové náramky a nákrčníky převážně tvořily bronzový poklad nalezený u Hrochova Týnce. | zdroj: www.pardubickykraj.cz


Díky poctivému nálezci skončil bronzový poklad ze Stíčan na pardubickém zámku

TÉMATA: archeologie | objevy | doba halštatská | pardubice

user-avatar

Irena Gruberová

2. 01. 2016 | 11:00

Pravěké šperky, které v únoru 2014 objevil ve Stíčanech u Hrochova Týnce náhodný nálezce, obohatily Východočeské muzeum v Pardubicích a jsou nyní k vidění na pardubickém zámku. Kulturně historická hodnota pokladu činí téměř milion korun.

Stíčanský poklad sestává ze souboru bronzových a jantarových šperků, celkem jde o sedm nákrčníků a 14 náramků, kterými se zdobily ženy a dívky ve starší době železné. Podle archeologa Jana Jílka z Východočeského muzea se jedná o mimořádný objev. „Zatím jsme podobné nálezy znali pouze z prostředí Moravy,“ vysvětlil pro Český rozhlas. Nalezené artefakty dotvářejí obraz o životě lidí takzvané slezskoplatěnické kultury, kteří v době halštatské obývali severní části českého území.

Jantarový korál

Součástí pravěkého depotu jsou i jantarové korále. „Ty nám ukazují na kontakty se severovýchodními oblastmi u Baltského moře a dokazují pravděpodobně obchodní aktivity zdejší slezskoplatěnické kultury s populacemi žijícími na severovýchodě odsud,“ upozornil Jílek.

Nález stíčanského pokladu vyvolává celou řadu otázek. Odborníci si například lámou hlavu nad tím, jak se soubor předmětů dostal do země, kdo ho tam schoval a proč.

V zásadě archeologové uvažují hlavně o dvou hypotézách. Tedy že se mohlo jednat o sklad místní komunity, například nějakého řemeslníka. Druhá interpretace je přitažlivější pro laickou veřejnost, a to, že by se mohlo jednat o nějaký doklad kultovního chování, třeba o obětinu,“ řekl pro Český rozhlas Jan Jílek.

Bronzový náramek s dekorem

Soubor prehistorických šperků je nyní k vidění na Zámku Pardubice v nové archeologické expozici Východočeského muzea. To za obohacení své sbírky vděčí zodpovědnému nálezci. Nález totiž okamžitě oznámil odborníkům. Archeologové díky tomu šperky odborně vyzvedli, zdokumentovali, ošetřili a uložili do vitrin muzea.

 Ve Východočeském muzeu v Pardubicích byla 24. listopadu 2015 otevřena dlouho připravovaná archeologická expozice Proti proudu času – Pardubicko v pravěku a raném středověku. Její součástí je i sítčanský poklad.

Nálezce dostal 10 procent z takzvané prodejní ceny. „V tomto případě byla stanovena odměna 25 tisíc korun,“ uvedl vedoucí odboru školství, kultury a památkové péče Martin Kiss. Podle znaleckého posudku je prodejní cena artefaktů přibližně čtvrt milionu korun, jejich kulturně-historická hodnota pak téměř milion korun.

Slezskoplatěnická kultura (podle Platěnic u Pardubic) je souborné označení pro slezskou kulturu pozdní doby bronzové a platěnickou kulturu doby halštatské. Existovala v 8. až 6. století před Kristem v severních částech českého území. Typickým projevem platěnické kultury je pohřbívání žehem a ukládání ostatků do keramických uren (tzv. popelnic). 

 

user-avatar

Irena Gruberová

2. 01. 2016 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce