Král dítě - tak se přezdívalo Ludvíku Jagellonskému, jenž v necelých třech letech získal českou i uherskou korunu.

Král dítě - tak se přezdívalo Ludvíku Jagellonskému, jenž v necelých třech letech získal českou i uherskou korunu. | zdroj: wikipedia commons


Dítě králem: Ludvík Jagellonský usedl na český trůn ve dvou a půl letech

TÉMATA: čechy | král | jagellonci | 16. století | bitva u moháče | maďarsko | praha

user-avatar

Václav Pokorný

11. 03. 2019 | 18:57

Budoucí český král Ludvík Jagellonský měl nelehký život už od samého počátku. Narodil se předčasně a při životě ho udrželi jen díky obkládání jeho tělíčka teplými vnitřnostmi z čerstvě zabitých vepřů. V necelých třech letech jej otec Vladislav II. nechal korunovat na českého krále. O sedmnáct let později tragicky zahynul v bitvě u Moháče.

Ludvík, syn uherského a českého krále Vladislava a jeho manželky Anny de Foix, se narodil 1. července 1506 v Budíně. Když zpráva o jeho narození došla do Prahy, vyzváněly tu zvony a bylo zpíváno slavné Te Deum. Narodil se však předčasně, byl nedonošený a jen díky přírodnímu inkubátoru, který nahrazovaly ještě teplé vnitřnosti čerstvě poražených vepřů, přežil. Radost z narození následníka trůnu zkalila smrt jeho matky královny Anny 26. července.

Už za necelé dva roky, 4. června 1508, byl Ludvík korunován za krále uherského, aby tak bylo zajištěno jeho nástupnictví na uherském trůně. V následujícím roce se král Vladislav s maličkým synem Ludvíkem a dcerou Annou vypravil do Prahy, kde byl slavnostně přivítán 17. února. V neděli 11. března 1509 byl Ludvík, kterému bylo přes dva a půl roku, v katedrále svatého Víta na Pražském hradě korunován.

Když Ludvíkovi vsadili na hlavu korunu, dal se do pláče a plakat začala i jeho sestra Anna, které bylo líto, že není také korunována. Král Vladislav jí prý sám vsadil korunu na hlavu. S přísným a posvátným ceremoniálem korunovačního obřadu tento laskavý rodičovský počin krále Vladislava však rozhodně v souladu nebyl. Ludvík Jagellonský s habsburskou rodinou

Po slavné korunovaci byl brzy Ludvík i oženěn. Svatba se odehrála ve Vídni v červenci 1515 a podle jagellonsko-habsburské dohody si devítiletý Ludvík vzal desetiletou Marii, dceru kastilského krále Filipa Sličného. Ovšem žít spolu jako manželé začali až od roku 1521.

Neuběhl však ani rok a Ludvík osiřel. Jeho otec Vladislav II. mu ještě před svou smrtí určil poručníky, polského krále Kazimíra, císaře Maxmiliána I., Zdeňka Lva z Rožmitálu a českého knížete Karla Minsterberského.

Dětský král nebo také, jak se mu říkalo, král dítě, pobýval často na Budínském hradě v Uhrách, kdežto v Čechách a na Moravě vládla bohatá šlechta. Ludvík dospíval a měnil se v mladého muže, avšak svému druhému království Čechám se stále vyhýbal. Čtyři roky trvalo vyjednávání zástupců českých stavů o králově návštěvě Prahy. Dokonce mu museli pohrozit, že pokud i s manželkou Marií nevyhoví jejich pozvání, poohlédnou se po jiném panovníkovi. Pod tímto tlakem se nakonec mladý král podvolil a na jaře roku 1522 se vypravil s Marií Habsburskou do Prahy. Ludvíkova žena Marie Habsburská

Po dlouhých třinácti letech Čechy znovu přivítaly svého krále doma. V Praze byla Marie Habsburská korunována na českou královnu. Ludvík strávil v českých zemích téměř rok, nebyl ale příliš nadšen. Domácí šlechta mu dávala najevo svou moc a za nejvyššího vládce se považoval Zdeněk Lev z Rožmitálu, nejvyšší purkrabí. Mladý král se proto rozhodl pro návrat do Uher a 16. března 1523 odjel i se svým doprovodem a do Čech se již nikdy nevrátil.

O tři roky později v dubnu roku 1526 překročila turecká armáda sultána Sulejmana I. řečeného Nádherný jižní hranice Uher. Král Ludvík zatím svolal vojsko a žádal křesťanské země o pomoc. Císař Karel V., bratr jeho manželky, sice navrhl svolat křížovou výpravu, ale to bylo asi vše. Nakonec se tedy musel Ludvík Jagellonský postavit Turkům sám. Přitom s pomocnými českými oddíly měla jeho armáda jen asi 26 000 vojáků, ačkoliv proti ní postupovalo turecké vojsko s více jak 55 000 zkušenými bojovníky.

Dne 29. srpna 1526 se uherský a český král střetl s tureckým sultánem u Moháče na jihu dnešního Maďarska. Sultán svého protivníka do necelé hodiny zcela rozdrtil. Asi polovina mužů uhersko-české armády padla nebo se dostala do zajetí. Historikové ztráty odhadují na 14 000 padlých bojovníkůBitva u Moháče

Když přišly do Budína první zprávy o výsledku bitvy, královna Marie se svým dvorem ve zmatku uprchla až do Přešpurku, dnešní Bratislavy. Zde se také dozvěděla o osudu svého manžela krále Ludvíka. Ludvík Jagellonský v bitvě padl.

Poté, co Turci odtáhli,  začalo pátrání po jeho těle, které bylo úspěšné. Jeho mrtvola byla nalezena zhanobená a oloupená o drahé brnění v moháčských bažinách, kam byl sražen tureckými vojáky.

Tělo dvacetiletého českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského bylo převezeno do Stoličného Bělehradu, kde byl pochován v královské hrobce vedle svého otce a matky.

user-avatar

Václav Pokorný

11. 03. 2019 | 18:57

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu