Divy starověkého Egypta jsou poprvé na výstavě. Na dně moře byly ukryté více než tisíc let!

Heracleion a Canopus byly kdysi živými a kosmopolitními městy, postavenými na nestabilním podloží nilské delty někdy kolem 8. století před naším letopočtem. Později tato města prodělala různé přírodní katastrofy, aby je nakonec v 8. století našeho letopočtu zcela pohltilo moře.

Povědomí o existenci těchto zatopených měst zůstávalo jen díky starověkým klasickým textům a vzácným nápisům, které archeologové objevili. Trvalo však více než tisíc let, než se je Francku Goddiovi a jeho týmu podařilo v ústí řeky Nilu v roce 1996 objevit. 

Města jsou pohřbená pod třímetrovou vrstvou naplaveniny. Téměř dvě desetiletí potápěči pracně vytahují z mořského dna vzácné artefakty, ilustrující krásy a slávu obou staroegyptských měst.

Město Heracleion, kromě toho, že bylo prominentním náboženským centrem, bylo i hlavním obchodním přístavem ve Středozemí, než jeho pozici zaujala Alexandrie. Archeologové tu objevili ruiny chrámu zasvěceného Amonovi a jeho synovi Heraklovi-Khonsu. Odkryli také gigantické sochy bohů, ptolemaiovských králů a jejich manželek, keramiku, šperky a mnoho potopených dřevěných lodí. 

Canopus bylo město, o kterém se věřilo, že v něm bohyně Isis nalezla poslední část zničeného těla Osirise, kterého žárlivý Seth zavraždil, roztrhal a rozházel po celém Egyptě. Podle egyptské mytologie Isis úspěšně posbírala roztroušené kusy, uschovala je do vázy a tu uložila právě ve městě Canopu. Místo, kde leží stovky řecko-římských amfor, je svědectvím o čilé obchodní výměně mezi Egyptem a řecko-římskou civilizací.

Díky podvodnímu prostředí je velká část z vytažených artefaktů neuvěřitelně zachovalá. Většinu z nich je možné až do listopadu vidět v Britském muzeu. „Výstava představuje unikátní vhled do fascinující historické doby, během níž se Egypťané a Řekové spolu střetávali na březích Středomoří,“ řekl prezident Evropského institutu podvodní archeologie Franck Goddio.