Všechny cesty vedou do

Všechny cesty vedou do "Bruselu", a to i k našim společným evropským předkům, kteří žili před 35 000 lety jako lovci a sběrači. | zdroj: wikipedia commons


DNA odhalila, že všichni Evropané pocházejí z jedné grupy, která žila před 35 000 lety kolem dnešní Belgie

TÉMATA: archeologie | objevy | pravěk | paleolit | genetika

user-avatar

Tyrion

27. 05. 2016 | 10:00

Doposud se vědělo, že moderní lidé dorazili do Evropy před 45 tisíci lety, ale méně už o tom, kde všude tento kontinent zalidnili. Podrobná genetická analýza, provedená v nedávné době, nyní odhalila hlavní linii nejstarších Evropanů. Co je zajímavé, její nitky se sbíhají do centra dnešní sjednocené Evropy – do Belgie!

David Reich se svými kolegy z Harvardské univerzity analyzoval genomová data získaná ze vzorků 51 lidí, kteří žili před 45 000 až 7 000 lety. Jsou mezi nimi i 31 000 let staré lebky z Dolních Věstonic na Moravě. Analýza těchto dat ukázala, že všichni Evropané vzešli z jedné zakládající populace, která na našem kontinentu zdárně přečkala dobu ledovou. Tato skupina měla své odnože v různých částech Evropy a jednou z nich je i ta z okolí Belgie. Faktem je, že dnešní Evropané k ní mohou vysledovat svoji linii předků. 31 000 let staré lebky z Dolních Věstonic

Tato populace obývala severozápad Evropy před 35 000 lety a byla součástí takzvané aurignacké kultury. Nicméně „otcové-zakladatelé“, jak můžeme s trochou nadsázky své evropské předky nazývat, byli vystřídáni členy jiné, takzvané gravettianské kultury, která do mnoha částí Evropy pronikla před 33 000 lety. Později, asi před 19 000 lety, když ledovec začal ustupovat, „zakládající skupina“ znovu expandovala do Evropy od jihozápadu – z oblasti dnešního Španělska. Jednou z nejvýznamnějších lokalit jsou i moravské mladečské jeskyně, kde bylo nalezeno sedm lebek anatomicky moderních lidí. Tyto lebky jsou vůbec nejstaršími pozůstatky homo sapiens ve střední Evropě, jejichž stáří bylo radiokarbonovou metodou určeno na 31 tis. let.

Další populační událost, kterou vědci detekovali, se pak odehrála před 14 000 lety, kdy do Evropy dorazily populace z jihovýchodu, z území Turecka a Řecka a vytlačily ony první „Evropany“. „Sledujeme nový populační obrat v Evropě, a tentokrát se zdá, že k němu dochází z východu, a nikoli ze západu,“ říká profesor Reich. „Pozorujeme velmi rozdílnou genetiku šířící se napříč Evropou, která zaujala místo po lidech z jihozápadu. Tito lidé tam přežívali mnoho tisicíletí až do příchodu zemědělství.“

Studie, publikovaná v časopise Nature, rovněž odhalila příměs neandrtálské DNA, k níž došlo před 45 000 lety, kdy se moderní lidé začali šířit Evropou. Tyto předhistorické populace měly tři a šest procent neandrtálské DNA, byť většina dnešních lidí jí má jen okolo dvou procent. „Moderní lidé jsou mírně kontaminováni neandrtálskou DNA a tento výzkum přináší důkaz, že přirozeným výběrem se odstraňuje toto neandrtálské dědictví,“ dodává Reich.

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tyrion

27. 05. 2016 | 10:00