Dům u Černé Matky Boží je muzeem kubismu a současně i příkladem kubistické architektury.

Dům u Černé Matky Boží je muzeem kubismu a současně i příkladem kubistické architektury. | zdroj: wikipedia commons


Do Domu U Černé Matky Boží v Praze se vrátilo muzeum kubismu

TÉMATA: architektura | design | historie umění | kubismus | praha | pražské památky

user-avatar

Irena Gruberová

8. 12. 2015 | 12:30

Dům U Černé Matky Boží na Ovocném trhu v Praze je vrcholné dílo české kubistické architektury – unikátního uměleckého stylu, který nemá ve světě obdoby. Po třech letech, kdy tato budova zůstala opuštěná, si ji pronajalo Uměleckoprůmyslové muzeum a obnovilo v ní muzeum kubismu, které před pár dny otevřelo pro veřejnost.

Pětipatrová budova s arkýřovými okny a mansardovou střechou je sama o sobě kubistickým skvostem. V letech 1911 až 1912 ji nechal na místě dvou empírových domů postavit jako obchodní dům velkoobchodník F. J. Herbs. Autorem návrhu byl přední český architekt Josef Gočár. Ačkoli Gočár se realizoval především v architektuře, jeho návrhy nábytku, hodin a svítidel definovaly český kubismus jako samostatný styl. 

Svět složený z krychlí

Ostré hrany, průniky ploch, krystalické struktury – to jsou typické prvky českého kubismu, světově unikátního hnutí, které se zrodilo v Praze okolo roku 1910, kdy skupina mladých avantgardních architektů a umělců aplikovala převratné kubistické principy malířů Picassa a Braqua v architektuře a užitém umění. „Maluji předměty tak, jak je myslím, nikoli jak je vidím," prohlásil Picasso a zobrazovaný předmět rozložil do geometrických tvarů a znovu složil do dvojrozměrného neiluzívního obrazu, takže působil jako by byl deformovaný a nazíraný z několika úhlů.

Emil Filla: Zátiší s košíkem vajec (1925)

Kubistická estetika nenašla nikde na světě tak mnohostranné uplatnění, jako v Čechách druhého desetiletí 20. století. Čeští kubisté vykročili za hranice malby a přenesli tento výtvarný názor i do designu a architektury.

Magnáti, investoři a kolegové umělci naštěstí měli pro jejich snažení pochopení, díky kterému vzniklo několik veřejných a rezidenčních budov, desítky nábytkových souborů a stovky návrhů předmětů užitého umění.

Kubistická keramika

 

"Praha se stala opravdovým městem kubismu, kde se stavěly kubistické domy s byty zaplněnými kubistickým nábytkem. Jejich obyvatelé mohli pít z kubistických šálků kávu, dávat do kubistických váz květiny, měřit čas na kubistických hodinách, svítit kubistickými svítidly a číst knihy s kubistickou typografií,“ napsal kunsthistorik Miroslav Lamač.

Česká kubistická architektura je světovým unikátem – nikde jinde na světe se kubismus v architektuře v takové míře neprojevil. Je považován za jediný původní český stavební sloh a jeho vliv na Art Deco – převládající estetický styl meziválečného umění – je dnes široce ve světě uznáván. 

Ostré hrany v kubistické architektuře

Slepá vývojová cesta

Ve své době však kubistická architektura vyvolávala protichůdné reakce a většinou se nelíbila. Její stavby byly drahé (řezaly se klasické cihlové zdi, beton se tehdy využíval u obytných staveb jen výjimečně), nábytek těžkopádný. Lidé většinou dávali přednost nazdobené secesi nebo strohé moderně. Architektonický kubismus tak zanikl již na počátku dvacátých let a na několik desítek let upadl do polozapomnění. Až na přelomu 80. a 90. let jej svět s úžasem znovu objevil. 

Kubistická jídelna i kavárna

Nově otevřená expozice v Domě U Černé Matky Boží představuje průřez českým kubismem s důrazem na interiérovou tvorbu z let 1911 až 1914. Najdeme tu nábytek, svítidla, interiérové doplňky, tapety i knižní grafiku od nejslavnějších tvůrců té doby. Klíčovým exponátem je soubor nábytku Josefa Gočára, původně určený pro autorovu vlastní jídelnu, jenž byl vystaven na mezinárodní výstavě německého sdružení Werkbund v Kolíně nad Rýnem roku 1914, či efektní a po funkční stránce patrně nejzdařilejší vybavení interiéru, které Josef Gočár navrhl pro herce Národního divadla Otto Bolešku v roce 1913. Expozice představuje i neméně významná díla malířská a sochařská, jako například ikonické dílo českého kubismu, plastiku Úzkost od Otto Gutfreunda, jež byla na I. výstavě Skupiny výtvarných umělců v roce 1912 ústředním exponátem instalace. Tato plastika spolu s malbami Emila Filly a Bohumila Kubišty působivě uvádí i novou expozici. Instalaci doplňuje projekce návrhů a realizací převážně pražské kubistické architektury.

Kavárna Grand Café Orient

Součástí expozice je také aktivní zóna, kde si návštěvníci budou moci třeba vyzkoušet, jak se sedí na kubistické židli. Další porci kubismu si mohou vychutnat ještě v renovované kavárně Grand Café Orient v 1. podlaží, která je první a zároveň jedinou kubistickou kavárnou na světě, kde kromě jiného servírují i speciální kubistické věnečky.

Malou ochutnávku z českého kubismu najdete i v naší fotogalerii.

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Irena Gruberová

8. 12. 2015 | 12:30