Ta nejobyčejnější řešení jsou mnohdy i ta nejlepší.

Ta nejobyčejnější řešení jsou mnohdy i ta nejlepší. | zdroj: odditycentral.com


Do pustého lesa vyhodili odpad z pomerančových slupek. Za pár let se nestačili divit

TÉMATA: příroda | ekologie | les | stromy | klima

user-avatar

Simona Knotková

14. 05. 2019 | 08:00

Obyčejné pomerančové slupky přivedly k životu nezalesněnou oblast v Kostarice. Firma, která kompost poskytla, musela jít kvůli tomu přitom před soud.

V roce 1997 vymyslela dvojice ekologů Daniel Janzen a Winnie Hallwachs zajímavý výměnný obchod. Společnosti na výrobu džusů Del Oro nabídla, že se postará o odpad z oloupaných pomerančů. Na oplátku jim ale firma musela poskytnout část zalesněného a nevyužívaného pozemku na kostarickém území Guanacaste. Pro Del Oro to byla lákavá nabídka, protože slupky z pomeranče by jinak museli spálit nebo si kvůli nim zaplatit místo na skládce. S manželskou dvojicí si plácli a poskytli jim kolem 12 tisíc tun pomerančového odpadu, který byl uložen do jednoho z národních parků.

Rok po podepsání smlouvy se ale celý případ dostal k soudu. Na Del Oro podala žalobu konkurenční společnost TicoFruit, podle které firma poškodila přírodní památku. Del Oro proces nakonec prohrála a žádné další slupky dvojici ekologů už neposkytla.

O 15 let později se do oblasti vydal tým vědců z Princetonské univerzity. To, co spatřili, předčilo jejich nejdivočejší představy. "Místo bylo kompletně zarostlé stromy a vinnou révou. Věděl jsem, že se musíme vrátit s přístroji, abychom přesně popsali, k čemu tu došlo. Rozdíl mezi pohnojenými oblasti a těmi, na kterých slupky nebyly, byl ohromný," popisuje Timothy Treuer.

Další z členů výpravy Jonathan Choi dodává: "Vidět to naživo bylo něco neuvěřitelného. Zatímco jsem v nedalekých polích chodil po skalách a mrtvé trávě, tady bych se musel prodírat přerostlým porostem a prosekávat si cestu napříč révou."

Průzkum technikou potvrdil dramatické rozdíly mezi částmi, kde se pomerančové slupky rozkládaly, a částmi, kde kompost nezasahoval. Oblast hnojená pomerančovým odpadem měla bohatší půdu, více stromové biomasy, rozmanitější stromové druhy a uzavřenější klenbu stromů. "Není to jenom win-win situace pro společnost a místní park – je to výhra pro nás všechny," sdělil Treuer.

Spoluautor studie pojednávající o proměně lesa v Kostarice David Wilcox vidí v podobné recyklaci řešení do budoucna. "Za množství environmentálních problémů jsou zodpovědné společnosti, které – abychom byli spravedliví – jednoduše jenom produkují věci, po kterých je poptávka. Velkou část těchto komplikací můžeme zmírnit, kdyby privátní sektor a environmentální komunita spolupracovaly. Věřím, že se nám podaří najít další příležitosti k využití zbytků z potravinového průmyslu a navrátíme do tropických lesů život. To je recyklace v tom nejlepším slova smyslu," uzavírá.

user-avatar

Simona Knotková

14. 05. 2019 | 08:00

> ExtraStory   |   Inzerce