Doktor Harvey provádí pitvu mozku v den, kdy zemřel Einstein.

Doktor Harvey provádí pitvu mozku v den, kdy zemřel Einstein. | zdroj: messagetoeagle.com


Doktor Thomas Harvey - patolog, který ukradl Einsteinův mozek

TÉMATA: albert einstein | osobnosti | záhady | loupeže | krimi | medicína | věda

user-avatar

Tomáš Chalupa

16. 04. 2018 | 15:00

Albert Einstein, možná největší génius všech dob, zemřel 17. dubna roku 1955 v Princetonské nemocnici v New Yersey. Před svou smrtí zanechal zcela jasný vzkaz, že si nepřeje, aby jeho tělo nebo jeho orgány někdo studoval. Jenže patolog Thomas Harvey se rozhodl, že neuposlechne a zmocní se Einsteinova mozku.

Byla to v podstatě sprostá a velmi jednoduchá krádež. Harvey měl zrovna službu, když mu oznámili, že pacient Einstein zemřel a je potřeba provést pitvu. Tu Harvey bezodkladně provedl a vyjmul při ní z lebky mozek. „Jenom jsem věděl, že mám provést pitvu a předpokládal jsem, že budeme chtít zkoumat orgány, zejména mozek,“ řekl později Harvey s tím, že si nebyl Einsteinova zákazu vědom.

Jenže ve věci se začali šťárat novináři a na povrch vypluly podivné okolnosti. Harvey neměl žádné povolení, aby s mozkem zesnulého jakkoliv nakládal, a to i kdyby nezanechal v tomto směru žádné instrukce. A co bylo závažnější, Harvey ani neměl povolení provést pitvu.

Když tyto věci vypluly na povrch, Harvey se pokusil získat dodatečné svolení u Einsteinova syna Hanse Alberta. Snažil se tím dodatečně ospravedlnit svůj čin, který označoval za službu vědě. To se mu skutečně podařilo, ovšem za příslib, že veškeré studium Einsteinova mozku bude opravdu pouze přísně vědecké.

Jenže ani to Harvey nesplnil. Z mozku nejprve odstranil zcela bezdůvodně oční bulvy. Ty předal Einsteinovu očaři doktoru Henrymu Abramsovi. Ty jsou dodnes uloženy v bezpečnostním boxu v New Yorku. Ani Abrams neměl žádné povolení nakládat s Einsteinovými ostatky, nebo si je dokonce ponechat. „Když mám jeho oči, znamená to, že profesorův život neskončil. Jeho část je stále se mnou,“ řekl k tomu údajně Abrams.

Harvey odmítl mozek vrátit, byl propuštěn z pracovního poměru v nemocnici a i s mozkem zmizel. Otázkou je, proč to vlastně udělal. Jedna teorie říká, že chtěl studiem Einsteinova mozku přijít na zdroj jeho geniality, a tím se stát slavným. Je to ovšem nepravděpodobné, protože Harvey byl patolog, a nikoliv specialista na mozek. Těžko mohl sám na něco zásadního přijít. Další teorie říká, že Harvey jednal na popud Einsteinova osobního lékaře, dr. Harryho Zimmermana. I pro tuto teorii chybí nějaké pádnější důkazy.

Harvey si každopádně vzal mozek k sobě domů, kde ho rozřezal na 240 dílků a ty naložil do celoidinu, což je látka připomínající nastříhanou papírovou vatu. Mozek rozdělil do dvou lahví a skladoval je ve sklepě.

Harvey byl mozkem doslova posedlý. Když se stěhoval se ženou do Wichity, vzal jej s sebou v dřevěné krabici uložené v kádi s ledem, která se používá na chlazení pivních plechovek. Stěhoval se ještě několikrát a Einsteinův mozek putoval s ním. Ve volných chvílích se věnoval jeho studiu. Mezitím ovšem přišel o lékařskou licenci.

Přestěhoval se znovu do městečka Lawrence v Kansasu, kde si našel práci v továrně. Ubytoval se ve druhém patře domu vedle benzínové pumpy. Spřátelil se se svým sousedem, kterým byl básník William Burroughs. Často spolu popíjeli a Harvey se Burroughsovi pochopitelně svěřil, že má mozek slavného génia u sebe doma ve dvou lahvích. Ten se zase chlubil dalším lidem, že může mít kousek Einsteinova mozku kdykoliv bude chtít.

Na stopu Harveyho se vydal novinář Steven Levy, kterého jeho šéf vyslal, aby mozek našel a napsal o tom článek. Levy sledoval Harveyho stopu, až ho skutečně vypátral v Lawrence. Poslal do novin zprávu, že mozek našel. Ovšem jeho majitel odmítal poskytnout jakýkoliv rozhovor. „Nechce o tom vůbec mluvit,“ volal zklamaně šéfovi.

Mluvit sice nechtěl, ale Levymu mozek v lahvích ukázal. Teprve v roce 2005 se Harvey rozmluvil a začal poskytovat rozhovory novinářům, kde vylíčil celý příběh. O dva roky později zemřel. V roce 2010 se Harveyho dědicové dohodli, že veškerý jeho majetek předají Národnímu muzeu zdraví a medicíny. Mezi těmito věcmi bylo čtrnáct fotografií Einsteinova mozku, když byl ještě celý. Samozřejmě byl v pozůstalosti i jeho mozek naporcovaný na kousky. 46 z nich dostalo muzeum ve Philadelphii, které vystavuje veřejnosti jen miniaturní kousek o velikosti 20 mikronů.

Přes všechnu snahu se Harveymu nikdy nepodařilo odhalit cokoliv, čím by se Einsteinův mozek odlišoval od ostatních. Tajemství vědcovy geniality tak možná tkví někde jinde.

user-avatar

Tomáš Chalupa

16. 04. 2018 | 15:00

> ExtraStory   |   Inzerce