Archeologický výzkum v Norsku odhalil překvapivé informace o životě lidí ve střední době kamenné.

Archeologický výzkum v Norsku odhalil překvapivé informace o životě lidí ve střední době kamenné. | zdroj: geminiresearchnews.com


Domy, které si lidé v domě kamenné stavěli, jim vydržely přes tisíc let

TÉMATA: archeologie | nálezy | doba kamenná | mezolit | norsko | bydlení

user-avatar

Yvonne K.

14. 03. 2018 | 09:00

Děti se dnes ve školách učí, že lidé v době kamenné obývali jeskyně, ale ukazuje se, že to není tak úplně pravda. Často totiž bydleli v hliněných domcích, které si raději opravovali a předělávali místo toho, aby si stavěli nové příbytky. Výzkum provedený v Norsku odhalil, že některé domky se tam používaly více než 1000 let.

Archeologové prozkoumali pozůstatky 150 příbytků rozesetých od severu až po jih Norska. Zjistili, že někdy tyto domy zůstaly opuštěné 40 až 50 let a pak se do nich lidé vrátili, opravili si je a udržovali. “Pár z nich vydrželo až tisíc let. Tak dlouhá doba vypovídá o tom, že existoval důvod pro jejich používání,” uvedla norská archeoložka Silje Fretheimová. To vrhá odlišný pohled na život lidí v pravěku. Pozůstatky domů z doby kamenné

Období mezolitu (střední doby kamenné) trvalo v Norsku zhruba 5 500 let a začalo někdy kolem roku 9500 před našim letopočtem, kdy se lidé ještě živili jako lovci a sběrači. Na začátku této doby bydleli ve stanech, které si nejspíš vyráběli ze zvířecích kůží. Později si ale začali stavět stálé domy. Šlo o kruhové nebo obdélníkové polozemnice, částečně zahloubené do země, s konstrukcí tvořenou ze dřeva a vyplněnou hlínou a drny. První příbytky tohoto typu byly velmi malé, o ploše mezi pěti a deseti metry čtverečnými. Později se stavěly větší domy. Ty největší měly obytnou plochu až 40 metrů čtverečných. “Několik rodin v nich mohlo žít pohromadě, nebo je možné, že je sdílely lovecké skupiny,” říká Fretheimová. Takhle nějak mohly vypadat příbytky lidí v době kamenné.

Místo, aby si stavěli nové příbytky na jiných místech, mezolitičtí lidé raději po stovky let udržovali a renovovali staré domy a vedle toho používali stany. “Myslím, že stany byly součástí jejich mobilního života, které si brali s sebou na cesty,” vysvětluje archeoložka. Na stará místa se pak vraceli a obnovovali své původní příbytky. “Lidé se stávali usedlejšími a více svázáni s určitými lokalitami, protože poznávali, že jsou dobrým místem pro život,” dodala Frethaimová. Podle ní je tak velký počet zachovalých mezolitických příbytků v Norsku něčím unikátním. V jiných částech světa jsou totiž dnes pozůstatky domů a lidí z doby kamenné většinou pohřbeny pod zemědělskou půdou nebo zůstávají pod vodou, protože krajinu podél pobřeží zatopila po skončení doby ledové voda. Oproti tomu v Norsku se zemědělství tolik nerozšířilo, a tudíž nezahladilo stopy po životě lidí z doby kamenné.

user-avatar

Yvonne K.

14. 03. 2018 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce