Dora Němcová se své matce moc nepodobala.

Dora Němcová se své matce moc nepodobala. | zdroj: denik.cz


Božena Němcová svou dceru Doru jen využívala

TÉMATA: spisovatelé | božena němcová | 19. století

user-avatar

Václav Pokorný

6. 10. 2019 | 10:00

O naší nejznámější spisovatelce Boženě Němcové bylo již napsáno mnoho knih, studií i monografií. Příběh její jediné dcery Theodory, žijící ve stínu krásné a slavné matky, je již méně známý.

Theodora Němcová, které všichni doma říkali Dora, se narodila v roce 1841 jako v pořadí třetí dítě a jediná dcera manželů Němcových. Manželský vztah jejích rodičů však nebyl šťastný. Původní malá nedorozumění časem přerostla v neodvratnou a letitou partnerskou krizi, zvlášť v době, kdy se rodina Němcových přestěhovala do Prahy. 

Řekněme si upřímně, slavná spisovatelka byla velice špatná hospodyně. Svoji dceru Doru proto zapřahala do domácích povinností už od útlého dětství. To však nebylo to jediné, co Doře ztrpčovalo život. Ve věku tří let dívka onemocněla skrofulózou, tuberkulózním zánětem mízních uzlin. Na tváři i na těle se jí objevily boule, které zhnisaly, popraskaly a časem se zacelily, ale zůstaly po nich nepěkné jizvy. Dořin zdravotní stav se zlepšil až v pubertě, kdy začala růst a mohutnět. Pouze na krku a části tváře jí zůstaly stopy po nemoci, což pro dívku, která se chtěla líbit, už proto, že vyrůstala vedle okouzlující matky, bylo silně deprimující.

V roce 1853 zemřel Dořin bratr Hynek na souchotiny a po jeho smrti přenesla Božena Němcová veškerou svoji lásku na mladšího syna Jarouška. A Dora? Ta jakoby neexistovala. Jenže Doře bylo v té době už čtrnáct let. Strasti své rodiny, smrt bratra, smutek a neustálou chudobu pražského vlhkého bytu, kde časem shnil dokonce i nábytek, prožívala velmi intenzivně.

S přibývajícím věkem se stále více zapojovala do domácích prací. Docházela také do pražských domácností jako příležitostná švadlena, protože byla velmi šikovná a zručná. Podařilo se jí i vystudovat vyšší dívčí školu a stala se z ní industriální učitelka. V té době mohly ženy učit jen ruční práce. Celé rodině vedla svědomitě účetnictví, neboť její bohémská matka se nikdy hospodařit nenaučila. Jak se několikrát zmínil ve své knize spisovatel Jiří Morava, její podporovatelé a dobrodinci by se divili, v jakých rukách skončily peníze, které si u nich Božena Němcová vyprosila. 

Přes veškerou píli se Dora své náročné matce zavděčit nedokázala. Podle zachovalé korespondence Božena Němcová Doře ráda připomínala, jak jsou její vrstevnice a kamarádky šikovné dívky a co všechno dovedou.

V roce 1861, po jedné z nesčetných manželských hádek, odešla její matka z Prahy do Litomyšle, kde se pokoušela živit prací pro nakladatele Augustu a připravovala vydání svých spisů. S podlomeným zdravým se o rok později vrátila do Prahy, kde 21. ledna 1862 zemřela. A byla to právě Dora, která s láskou o matku pečovala až do její poslední chvíle.

Po smrti matky se přestěhovala do Jičína, kde našla místo učitelky. Za opravdový zvrat v jejím životě lze bez přehánění označit chvíli, kdy se na prahu čtyřicítky zamilovala do ženatého muže a otěhotněla. Jako učitelka však musela dodržovat celibát. Raději pak odjela do Prahy, kde po pár měsících tajně porodila chlapečka. Osud tohoto jediného Dořina dítěte byl opravdu tragický. Dala jej na vychování do Slaného a sama se vrátila do Jičína. Muselo to být pro ni těžké, zvláště když pak synáček v necelých čtyřech letech zemřel na záškrt.

Dora Němcová poté zůstala až do konce života svobodná a zemřela v lednu roku 1920 na srdeční mrtvici ve vinohradské nemocnici v Praze. 

 

user-avatar

Václav Pokorný

6. 10. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu