7. května 1939 měl Mácha na vyšehradském Slavíně druhý pohřeb, který se stal národní manifestací proti fašismu.

7. května 1939 měl Mácha na vyšehradském Slavíně druhý pohřeb, který se stal národní manifestací proti fašismu. | zdroj: archiv


Druhý pohřeb Karla Hynka Máchy byl doslova vojenskou operací

TÉMATA: praha | okupace | karel hynek mácha | 1939 | československo | litoměřice | vyšehrad

user-avatar

Václav Pokorný

6. 05. 2019 | 10:00

Před 80 lety, 7. května 1939, byly ostatky národního básníka Karla Hynka Máchy za účasti desetitisíců českých vlastenců slavnostně pohřbeny na pražském Vyšehradě. Druhému Máchovu pohřbu však předcházela dobrodružná pouť jeho exhumovaných ostatků z litoměřického hřbitova.

Český básník a prozaik, představitel českého romantismu Karel Hynek Mácha (1810–1836) skonal náhle 6. listopadu 1836 v Litoměřicích, údajně na rychlou choleru, kterou zřejmě dostal po požití infikované vody, když pomáhal hasit požár. O dva dny později, v plánovaný den svatby s milovanou Eleonorou Šomkovou (Lori), mu v Litoměřicích vypravili pohřeb. Na zdejším hřbitově byly Máchovy ostatky uloženy na téměř 102 let.

V době první republiky se Karel Hynek Mácha stal jedním ze symbolů národního uvědomění, ale především symbolem národní svobody. V národnostně smíšených Litoměřicích byl jeho hrob hojně navštěvován a uctíván českými vlastenci. Myslbekův pomník Karla Hynka Máchy

Koncem třicátých let se sousednímu nacistickému Německu podařilo zneužít německé menšiny na českém území k rozbití republiky. Po nátlaku a zradě západních spojenců československá vláda nakonec kapitulovala a 30. září 1938 podepsala potupnou Mnichovskou dohodu o odstoupení Sudet Německu. Do záboru se tak dostali i Litoměřice a s nimi též hrob českého národního básníka Karla Hynka Máchy.

O Máchově návratu do hlavního města republiky z Litoměřic se rozhodlo narychlo již 1. října 1938. Podnět k exhumaci dal Karel Engliš, tehdejší guvernér Národní banky československé. Každým okamžikem totiž hrozilo zabrání Litoměřic, nešlo tedy již déle otálet.

Akce začala ještě téhož dne a probíhala v součinnosti s československou armádou. Její účast naznačuje, že šlo v podstatě o vojenskou operaci. Doba byla vážná a mohlo dojít ke střetu s německou brannou mocí. Zřejmě hrála roli i obava, že by se tento akt mohl stát záminkou pro další akce z německé strany. I přes toto riziko tehdejší představitelé státu však tuto akci podstoupili. 

Mezi 12. a 13. hodinou dostal litoměřický hrobník Hans Knobloch z pražského pohřebního ústavu rozkaz k exhumaci Máchových ostatků. O několik minut později tento příkaz potvrdil i vrchní oficiál litoměřického okresního úřadu Bláha. Správa biskupského farního úřadu nebyla o exhumaci uvědoměna.

Hrobník Knobloch a jeho pomocník Franz Drake se dali do vykopávání hrobu. Před 15. hodinou bylo vše hotovo. Exhumované pozůstatky byly pečlivě posbírány a provizorně uloženy do papírového pytle.

Poté patnáct mužů dělostřeleckého pluku pod vedením nadporučíka Boleslava Šetka rozebralo Máchův náhrobek i kamennou obrubu a naložili ji do pražského nákladního auta. V šest hodin večer vyrazili ku Praze. Dramatičnost situace zesílila porucha pohřebního auta během jízdy. Do české metropole expedice dorazila se zpožděním až ve 21 hodin. 

Máchův druhý pohřeb se uskutečnil v době okupace 6. a 7. května 1939. Rakev s jeho ostatky byla nejprve vystavena v Pantheonu Národního muzea, ke které se přišly poklonit tisíce Čechů.

Druhého dne se pohřební průvod desetitisíců Pražanů odebral přes Václavské náměstí a vltavská nábřeží na Vyšehrad, kde byl Karel Hynek Mácha pohřben. Nad rakví promluvil penzionovaný generál a spisovatel, generál Rudolf Medek. Reportáž z pietní slavnosti byla přenášena na rozhlasových vlnách a společnost Paramount z ní pořídila filmové zpravodajství.

 

 

user-avatar

Václav Pokorný

6. 05. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu