Takhle vypadá želva s tumory. | zdroj: www.australiansforanimals.org.au


Dusík způsobuje rakovinu. Dokladem jsou tyhle mořské želvy s obrovskými nádory

Vědci potvrdili, že dusíkaté látky, jimiž lidé zamořují moře a oceány, způsobují ohroženým mořským želvám četné nádory na hlavě, končetinách i vnitřních orgánech. Tkáň těchto tumorů je podobného složení jako u člověka. Nemoc se v moři šíří doslova jako rakovina.

user-avatar

Markéta Oderská

10. 10. 2014 | 00:20

Mořské želvy mají nejčastěji nádory na končetinách a hlavě.

Vědci z prestižní Duke University, univerzity na Havaji a z Národní oceánské a atmosférické správy (NOAA) nedávno zveřejnili závěry z výzkumu, v němž se zabývali souvislostmi mezi zvýšeným únikem dusíku do moří a nárůstem tumorů u zelené mořské želvy, jejíž populace v Tichém oceánu kvapem vymírá. Navázali tak na předchozí studii z roku 2010, která zjistila, že se toto onemocnění častěji vyskytuje v oblastech s vysokými hladinami vyplaveného dusíku.

Růst nádoru u želv způsobuje dusík vyplavovaný z půdy do moří.

Tentokrát si vědci posvítili hlavně na řasy, jimiž se mořské želvy živí. Dusík se totiž v řasách ukládá a jeho přebytky se transformují na aminokyselinu zvanou arginin. Jak se ukázalo, nemocné želvy vykazují v tělech vyšší hladiny této aminokyseliny než jejich zdraví protějšci.

Tumory jsou jednou z příčin, proč zelené mořské želvy v oceánech značně vymírají.

Právě arginin podporuje rozvoj viru, který vyvolává onemocnění zvané fibrofibropapilomatóza, projevující se růstem  kožních nádorů. „Kdyby byla tahle nemoc autem, pak arginin je jejím palivem,“ uvedl pro představu hlavní autor studie Kyle Van Houtan z Duke University. Záhadou však nadále zůstává, jak tento virus nádorovou nemoc vlastně spouští.

Téhle mořské řase se v dusíkem zamořených mořích daří, a proto se na úkor jiných rostlin rozmnožuje.

Obzvlášť vysoké množství arginu obsahuje červená mořská řasa Hypnea musciformis. Jde o velmi invazivní druh mořské řasy, která se množí zejména v dusíkem zamořeným vodách oceánu. V těchto oblastech se pak stává hlavním zdrojem obživy mořských želv.

Želvám nezbývá než červenou řasu vysoce kontaminovanou dusíkem konzumovat.

Arginin však nebyl jedinou aminokyselinou, kterou vědci v těle mořských želv naměřili. Rovněž zjistili zvýšenou přítomnost prolinu a glycinu, což jsou aminokyseliny obsažené také v lidských nádorových tkáních. „ Výzkum může také přispět k lepšímu porozumění vzniku a fungování lidských tumorů,“ zdůraznil ve své právě Van Houtan. Jak dále poznamenal, stejně jako želvy jsou dusíkatými sloučeninami ohroženi také další mořští živočichové, jako například ryby.

Takto vypadá zdravá mořská zelená želva, která je dnes ohroženým druhem.

K normalizaci koloběhu dusíku v přírodě před časem vyzval profesor ekologie James Galloway z Univerzity ve Virginii, který řekl: „Dusík má unikátní vlastnosti. Každý jeho atom může v životním prostředí spustit celou kaskádu procesů, které v konečném důsledku škodí jak přírodě, tak i našemu zdraví.“

 

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Markéta Oderská

10. 10. 2014 | 00:20