print "";
O co nejvěrohodnější rekonstrukci případu, který otřásl americkými dějinami, se pokusil film Poprava vojína Slovika, kde hlavní roli ztvárnil  slavný hollywoodský herec Martin Sheen.

O co nejvěrohodnější rekonstrukci případu, který otřásl americkými dějinami, se pokusil film Poprava vojína Slovika, kde hlavní roli ztvárnil slavný hollywoodský herec Martin Sheen. | zdroj: warhistoryonline.com


Eddie Slovik: dezertér, zbabělec nebo oběť? Dodnes se o to lidé přou

TÉMATA: druhá světová válka | příběhy | vojáci | dezerce | usa

user-avatar

Tomáš Chalupa

22. 01. 2018 | 12:30

Eddie Slovik byl jediný americký voják, popravený v druhé světové válce za dezerci. Jeho příběh je v mnoha směrech zajímavý a ve své době budil velké vášně. Ostatně i dnes se stále mnoho lidí domnívá, že byl spíše obětí systému.

Slovik byl problémový mladík, který čas od času pobýval ve vězení za drobné krádeže a přestupky. Poprvé byl zavřený už ve 12 letech, když ukradl ze slévárny mosaz, aby se jí s kumpány pokusil prodat na černém trhu. Mezi lety 1932 – 1939 byl zavřený ještě několikrát a dalo by se říct, že tenhle člověk prostě rostl pro kriminál.

V roce 1942 seděl zase ve vězení, tentokrát kroutil tříletý trest. Po propuštění si našel práci u instalatérské firmy. Jako muž s bohatým trestním rejstříkem byl úřady označen za člověka, který není vhodný k výkonu vojenské služby. Jenže Spojené státy americké se o dva roky později nacházely v situaci, kdy potřebovaly nové vojáky pro invazi do Francie. Úřady tedy změnily Slovikovu klasifikaci a ten byl následně odveden do armády. Vojín  Eddie Slovik

Byl určen ke 109. Pěšímu pluku 28. Pěší divize. Byl společně s dalšími jedenácti muži poslán do Francie jako posila pro tuto jednotku. Kdesi ve Francii byla skupinka mířící ke své jednotce zastižena nepřátelským dělostřeleckým přepadem. Slovik už z této zběžné a zřejmě nijak intenzivní události usoudil, že válka rozhodně není nic pro něj. Ještě s jedním členem skupiny, jistým Johnem Tankeyem, se rozhodl, že s válkou končí a stane se dezertérem. Chvíli se potloukali bezcílně po okolí, pak narazili na hlídku kanadské vojenské policie. Dalších šest týdnů strávili v této jednotce, než se konečně dostali ke svému pluku.

Tam, po jediném dni, Slovik napsal dopis, který dal svému veliteli. Popsal v něm své dosavadní působení na frontě s tím, že nechce bojovat a využije každou příležitost, aby utekl, protože nechce zemřít. Slovik byl formálně zatčen, nicméně velitel Ross Henbest mu nabídl, že ho ihned propustí a převelí k jiné jednotce, kde o jeho snaze dezertovat nebude nikdo vědět. Nový start s čistým stolem. Ve 22 letech se Eddie Slovik oženil s Antoinette Wisniewski.

Jenže Slovik si postavil hlavu a trval na svém. Vycházel z toho, že to nejhorší, co se mu může stát, bude, že stráví zbytek války v base a bude degradován. Nic, co by mu nějak extrémně vadilo, ve vězení prožil polovinu života. Je dobré na tomto místě zmínit, že za dezerci bylo zadrženo a souzeno 21 tisíc amerických vojáků. 48 z nich dostalo trest smrti, ale všem byla dána milost. Slovik sice přesná čísla neznal, ale věděl, že dezertéry prostě US Army nestřílí. Naopak před popravčí četou skončili vojáci, kteří se dopustili vražd, znásilnění nebo jiných závažných deliktů. 

Vojenský soud ale velmi rychle odsoudil Slovika k trestu smrti za dezerci. Ten brzy pochopil, že milost tentokrát nepřijde. Němci zrovna zahájili ofenzivu v Ardenách a Američané  tam měli těžké ztráty. Mnoho jich také tváří v tvář německým tankům bezhlavě prchalo z bojiště, a právě to se stalo zásadním momentem ve Slovikově případu. Američané chtěli exemplárně potrestat dezertéra, aby ukázali mužům na frontě, že útěkem si život nezachrání. Navíc Slovikovi přitížilo, že příliš nerespektoval autority a celkově jeho chování vzbuzovalo u velitelů odpor.

Slovik v posledním zoufalém pokusu napsal prezidentu Rooseveltovi žádost o milost. Ale ta byla z výše zmíněných důvodů zamítnuta. Slovik byl zastřelen popravčí četou 31. ledna 1945, jen pár měsíců před koncem války. 

Slovik se po své smrti stal pro mnoho lidí obětí, pro některé dokonce hrdinným pacifistou. Jeho případ je velmi sporný. Sám Slovik před svou smrtí řekl, že není zastřelen za dezerci z boje, ale jako odstrašující příklad pro ostatní. V tom se dá souhlasit. Je otázkou, jestli byl trest smrti skutečně nezbytný a jestli něčemu prospěl. Chybou možná bylo už to, že byl vůbec odveden do armády. Od recidivisty se přece nedaly čekat žádné zázračné bojové výsledky nebo loajalita. Neopustil své muže uprostřed boje, ale jednoduše k boji nenastoupil. Byl připraven nést stejný trest, jaký dostali v podobných případech ostatní. Kdyby Němci nezaútočili v Ardenách, jeho kalkul by mu nejspíš vyšel. Na druhou stranu není ani možné přehlédnout, že Slovik neuposlechl rozkazy, zcela záměrně se chtěl vyhnout službě na frontě a odmítl mnoho dobře míněných pokusů, jak ho od jeho činu odvrátit.

Slovikův případ měl také odezvu v umění, byl podle něj natočen film s Martinem Sheenem a jeden další film zobrazoval velmi podobný, byť smyšlený příběh. Skladatel Igor Stravinsky napsal operu podle libreta Kurta Vonnegutha, která vypráví Slovikův příběh.  

user-avatar

Tomáš Chalupa

22. 01. 2018 | 12:30

> ExtraStory   |   Inzerce