Elvis Presley byl v začátcích své kariéry pohledný, štíhlý mladík. Z jeho vnitřního klidu ho většinou vytrhly jen krásné ženy. Foto: Alfred Wertheimer

Elvis Presley byl v začátcích své kariéry pohledný, štíhlý mladík. Z jeho vnitřního klidu ho většinou vytrhly jen krásné ženy. Foto: Alfred Wertheimer | zdroj: time.com


Elvis Presley a zrod rokenrolu: Začínající zpěvák neměl strach z intimity

TÉMATA: hudba | muzikanti | zpěváci | rokenrol | elvis presley | fotografie | celebrity

user-avatar

Yvonne K.

4. 09. 2018 | 14:00

Žádnému jinému fotografovi nebylo dovoleno dostat se do tak bezprostřední blízkosti Elvise Presleyho jako fotografu Alfredu Wertheimerovi. Jeho intimní snímky mladé, právě vycházející hvězdy, odhalují, jak bezstarostné a uvolněné to byly časy, než se Elvis stal kulturní ikonou.

“Jaký Elvis?” Takto se v březnu roku 1956 otázal fotograf Alfred Wertheimer, když ho hudební vydavatelství RCA Records požádalo, aby pořídil fotografie mladého zpěváka Elvise Presleyho.

"O tomhle chlápkovi jsem do té doby neslyšel," vysvětloval později. "Dosud mu nevyšla zlatá deska.” (Dodejme však, že do konce roku byl Elvis znám po celém světě a stal se milionářem v době, kdy milion dolarů opravdu něco znamenalo.)

Když  pak Wertheimera Elvisovi v zákulisí před koncertem představili a oznámili mu, že jej bude fotit, zpěvák jen cosi zabručel a dál už fotografovi nevěnoval pozornost. “Dokonce se na mě ani nepodíval,” vzpomínal Wertheimer. “Řekl jsem si, že je to tak v pořádku, jsem pro ně jen moucha na zdi. Ani se nemusím snažit s ním konverzovat.”

Wertheimer pak s Elvisem strávil několik dní i nocí, fotil ho na jevišti i v zákulisí, v hotelu, ve vlaku, v bufetu, v kontaktu s fanoušky i při flirtech s děvčaty, byl mu takříkajíc všude v patách.  

“Vycházeli jsme spolu dobře, byl to klidný, zamyšlený chlapík a já byl taky tichý a zamyšlený. Dva pohodoví magoři vedle sebe. Jdeme pěšky po Brodwayi, jen on a já. Rozhodne se, že potřebuje košili, a tak zajdeme do pánského obchodu. Vidí tam na dveřích šatny všechny ty obálky exkluzivních časopisů a já si představuji, jak si říká – Jednou to dokážu a budu tam i já. Kdyby jen věděl! ” líčil Wertheimer.

Doprovodil pak Elvise až do hotelu. Zpěvák si přečetl dopisy od fanoušků (některé měly šest nebo sedm stránek) a nakonec usnul. Wertheimera také zmohla únava, probudilo jej až bzučení holicího strojku. Zaklepal na dveře koupelny a drze se otázal,  zda by mohl vstoupit a pokračovat ve focení. K jeho překvapení Elvis souhlasil. Klidně se nechal fotit polonahý, jak si češe vlasy a kouká do dámského zrcátka, bylo mu jedno, jak u toho vypadá.

“Na Elvisovi bylo úžasné to, že mu nevadila blízkost,” pochvaloval si fotograf.  “Později jsem si všiml, že přivádí holky k pláči. To byly dvě kvality, kterými se lišil od jiných umělců, které jsem poznal. Jiní vám dovolí přiblížit se maximálně na tři až dva metry, jinak znervózní nebo začnou přehánět, ale on ne. On byl pořád svůj.”

Alfred Wertheimer se během tří let, až do roku 1958, kdy Presley narukoval do armády, stal zpěvákovým dvorním fotografem a nafotil s ním kolem 2500 jeho snímků. Žádnému jinému fotografovi se pak už nikdy nepodařilo dostat se tak blízko k Elvisu Presleymu. Právě proto, že na začátku své kariéry byl Presley v podstatě ještě nezkažený, bezstarostný kluk, který neměl co skrývat, vznikly nefalšované portréty toho, kdo se měl brzy stát králem.

 

user-avatar

Yvonne K.

4. 09. 2018 | 14:00

> ExtraStory   |   Inzerce