Emoce jsou základním hnacím motorem při práci, tvrdí expert

Emoce jsou základním hnacím motorem při práci, tvrdí expert | zdroj: messagetoeagle.com


Emoce mají ohromný vliv na náš pracovní život a chování

TÉMATA: výzkumy | psychologie | emoce

user-avatar

Tomáš Chalupa

16. 07. 2018 | 08:30

Že jsou emoce v životě důležité, o tom asi není sporu. Na druhou stranu dnešní lidé se spíše považují za racionální, a trendem je emocím příliš nepodléhat. Vědci ale tvrdí, že emoce mají například ohromný vliv na náš pracovní výkon i pracovní život jako takový. A také na naše chování.

Jochen Mengez s Cambridgeské univerzity vysílá jasný vzkaz zaměstnavatelům: pokud chcete od vašich zaměstnanců špičkové výkony, musíte je učinit šťastnými. Funguje to lépe, než když jsou zaměstnanci nešťastní nebo frustrovaní. Že to zní jako banalita, ale ve skutečnosti je to podle Mengeze jediná cesta k tomu, aby byla firma trvale úspěšná.

„Fakt, že mnoho firem dnes investuje do štěstí svých zaměstnanců, ukazuje, že si uvědomují, jak velkou roli v práci hrají emoce,“ říká Mengez. Má pro své tvrzení pádné důkazy. Nejen, že je jeden z největších expertů na chování ve velkých organizacích, ale také realizoval velmi rozsáhlý výzkum v této oblasti, kterého se zúčastnilo 10 tisíc zaměstnanců různých korporací.

Výsledek nebyl nijak překvapivý. Byl to mix lidí, z nichž někteří byli v práci šťastní, jiní méně šťastní, až nešťastní nebo frustrovaní. Mnoho z nich bylo v práci často ve stresu. „Je zde velká díra mezi tím, jak se lidé v práci cítí, a jak by se sami chtěli cítit. Můj úkol je najít cestu, jak tuto díru zasypat,“ vysvětluje Mengez.

Co vlastně hraje roli v tom, zda je člověk šťastný v práci, či nikoliv? Překvapivě to nejsou tolik skloňované benefity a výhody, kterými se většina firem tak ráda ohání při náboru zaměstnanců. Je to spíše kombinace mnoha faktorů, jako je firemní kultura, kolegové a nadřízení. Podstatné také je, jak moc se zaměstnanci identifikují se svou organizací.

Velký problém je podle Mengeze v tom, že lidé nejsou schopní přesně definovat své pocity. Pro každého znamená „být šťastný“ něco jiného, mnozí lidé nejsou schopni definovat, co je činí v životě šťastnými a co by je činilo šťastnými v práci. Pak je samozřejmě těžké vycházet vstříc jejich emocím, jestliže nejsou přesně definovány.

„Chybí nám cosi jako emoční slovník, abychom přesně popsali své emoce. Prostě řekneme šťastný nebo nešťastný, ale tak jednoduché to není. Pokud bychom používali přesnější termíny, možná by nebylo hledání štěstí pro nás tak komplikované a matoucí,“ vysvětluje Mengez.

V mnoha společnostech ale stejně na nějaké štěstí zaměstnanců nehledí a rozhodně pro něj nic moc nedělají. Zejména rychle rostoucí společnosti, které jsou v dynamickém procesu, kladou na zaměstnance velké nároky. Pokud je zaměstnanec nešťastný, firma na něj naloží většinou ještě větší stres, aby zvýšila jeho výkon. „Chtějí stále větší výkon a tím dosahují stále menšího výkonu u svých zaměstnanců,“ popisuje paradox Mengez.

Společnosti by měly podle něj pracovat na tom, aby jejich součástí byly emočně inteligentní systémy. Neptat se jen, zda systém funguje, ale jaké vyvolá v zaměstnancích emoce. Už při vytváření základních procesů a nastavování pravidel, jak a co se bude dělat, by měly být brány v úvahu emoce lidí, kteří budou práci vykonávat. Je to mnohem efektivnější než zpětně zavádět různé benefity nebo se snažit organizovat různé iniciativy k posílení pocitu štěstí na pracovišti. Je to běh na dlouhou trať, ale Mengez je přesvědčen, že se to vyplatí. To, jak v práci fungujeme a jaké podáváme výkony, totiž s emocemi úzce souvisí.

user-avatar

Tomáš Chalupa

16. 07. 2018 | 08:30

> ExtraStory   |   Inzerce