Graecopithecus v uměleckém ztvárnění.

Graecopithecus v uměleckém ztvárnění. | zdroj: cbc.ca


Evropa je kolébkou lidstva, nikoliv Afrika. V Bulharsku a Řecku vědci našli nejstarší předky lidské rasy

TÉMATA: antropologie | vývoj člověka | evoluce

user-avatar

Yvonne K.

4. 07. 2017 | 09:15

Učebnice o vývoji člověka zřejmě budou přepsány. V Řecku a Bulharsku vědci objevili fosilie nejstaršího předka člověka, pocházející z doby před 7,2 miliony let. Jsou tak o 200 000 let starší než nejstarší dosud nalezený africký hominid. To by znamenalo, že lidská evoluce odstartovala v Evropě, a nikoli v Africe, jak se ještě donedávna soudilo.

Objev tvora, zvaného Graecopithecus freybergi a přezdívaného ‘El Graeco’, zcela mění pohled na počátky lidské evoluce. Jde zřejmě o onen “chybějící článek”, posledního společného předka šimpanzů a lidí.

“Graecopithecus není lidoopem. Je to člen kmene hominidů a přímým předchůdcem rodu Homo,” prohlásil Nikolaj Spassov z Bulharské akademie věd.  Graecopithecus v kresbě  Assena Ignatova z Bulharského národního muzea.

K tomuto závěru vědci dospěli na základě studia dvou fosilií – spodní čelisti nalezené v Řecku a horního třenového zubu z Bulharska.

Svou tváří se Graecopithecus freybergi zřejmě podobal velkému lidoopovi, ale jeho zuby již vykazovaly lidské charakteristiky  –  měl kratší špičáky, širší stoličky, silnou zubní sklovinu a sbíhající se kořeny zubů.

“Výsledky analýzy nás překvapily, protože dosud jsme znali předlidské druhy jen ze subsaharské Afriky,” uvedl člen výzkumného týmu Jochen Fuss. Znamenalo by to, že se vývojové cesty šimpanzů a lidí rozešly v oblastí Středomoří. K tomuto vývoji zřejmě přispěly klimatické změny, které proměnily východní Evropu v rozsáhlé savany, což lidoopy donutilo hledat si nové zdroje potravy a přejít k chůzi po dvouDolní čelist a horní třený zub

“Na rozdíl od velkých lidoopů žijících v lesích tvořila stravu Graecopitheca spíše vegetace ze suché a drsné savany. Proto měli stejně jako lidé široké stoličky a silnou zubní sklovinu,” vysvětluje Spassov.

Současně se na severu Afriky formovala Sahara, neboť její písek vědci našli ve vrstvách pocházejících z tohoto období. Středozemní moře procházelo častými periodami totálního vysýchání, a to dalo vzniknout zemnímu mostu mezi Evropu a Afrikou a umožnilo lidoopům a raným hominidům přecházet mezi oběma kontinenty. Mapa s vyznačením míst nálezu

“Naše nálezy možná změní představy o původu člověka,” míní profesorka  Madelaine Böhme z Univerzity v Tübingenu. “Osobně si nemyslím, že potomci  Graecopitheků vymřeli, možná se do Afriky rozšířili později. Oddělení lidí od šimpanzů bylo jednorázovou událostí a došlo k tomu na východě Středozemního moře, nikoli v Africe.”

Někteří odborníci jsou však vůči takovýmto závěrům skeptičtí. Tak například britský antropolog Peter Andrew si myslí, že na základě jedné izolované fosilie nelze hned Evropu prohlásit za místo původu člověka, a připomíná, že ve prospěch Afriky hovoří podstatně rozsáhlejší fosilní nálezy, včetně částí koster a lebek.

 

user-avatar

Yvonne K.

4. 07. 2017 | 09:15

> ExtraStory   |   Inzerce