Přistání Kryštofa Kolumba v Americe odstartovalo hromadné vyvražďování Indiánů, které vedlo k době ledové.

Přistání Kryštofa Kolumba v Americe odstartovalo hromadné vyvražďování Indiánů, které vedlo k době ledové. | zdroj: sciencealert.com


Evropané zabili tolik původních Indiánů, až to změnilo klima, říká studie

TÉMATA: změny podnebí | amerika | indiáni | klimatické změny | kryštof kolumbus

user-avatar

Tomáš Chalupa

26. 02. 2019 | 09:00

Příjezd Kryštofa Kolumba do Ameriky znamenal v konečném důsledku pro obyvatele kontinentu naprostou pohromu. V Jižní i Severní Americe dobyvatelé zahájili gigantické masové vyvražďování, které vyhladilo tamní populace původních obyvatel. A podle nové studie to dokonce vedlo ke změně klimatu.

Během jednoho století počet původních obyvatel Ameriky klesl z 60 milionů na šest milionů. Zabíjely nejen války, ale také hladomory a nemoci, které s sebou Evropané přinesli. Podle nové vědecké studie vědců z Londýnské univerzity tento gigantický masakr spustil období tzv. malé doby ledové. Ta probíhala od poloviny 16. století do poloviny 19. století.

Jak mohly mít tyto dvě zdánlivě nesouvisející události spojitost? Jednoduše. Farmy a zemědělské oblasti zůstaly po vpádu kolonizátorů neobdělávané a zarůstaly divokou vegetací. Ta začala absorbovat stále větší množství CO2, čímž tento plyn odebírala z atmosféry. Dnes by se nám to velmi hodilo, protože ho tam naopak máme příliš mnoho a Země se nám kvůli tomu otepluje. Tehdy ho naopak bylo příliš málo a Země se začala ochlazovat, a to o celých 0,15 stupně Celsia. Může se to jevit málo, ale dělá to dost.

Do značné míry se tak vyvrací doposud uznávaný pohled, který říká, že globální změny podnebí zapříčiněné člověkem začaly průmyslové revoluce a souvisely se spalováním fosilních paliv. Podle londýnských vědců vše začalo ještě o 250 let dříve, jen člověk vychýlil podnebí opačným směrem. A teprve spalování fosilních paliv obrátilo trend a nasměrovalo podnebí z globálního ochlazování na globální oteplování.

V době před příchodem Evropanů původní obyvatelé farmařili podle studie na 62 milionech hektarů půdy. I obdělávaná půda se kvůli zničení populace zmenšila desetinásobně na 6 milionů hektarů. Těch 90 procent se prostě proměnilo v původní vegetaci, hustě zarostlo stromy či trávou. Týká se to oblasti velké jako celá Francie.

Studie má ale celou řadu odpůrců, kteří tvrdí, že vědecky nic nedokazuje a jde spíše o domněnky. I sami autoři připouštějí, že za poklesem úrovně CO2 v atmosféře mohly být i jiné přírodní faktory. Dodávají ale také jednu velmi varovnou informaci. Pokud by dnes došlo ke stejnému zalesnění tak obrovské plochy, nestačilo by to na ukončení procesu globálního oteplování. Z toho je vidět, jak daleko už jsme zašli a jak těžké bude znovu otočit kormidlem.

user-avatar

Tomáš Chalupa

26. 02. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu