Tito dva muži se natolik nenáviděli, že kvůli tomu málem rozpoutali třetí světovou válku.

Tito dva muži se natolik nenáviděli, že kvůli tomu málem rozpoutali třetí světovou válku. | zdroj: funwithcy.com


Evropě hrozila jaderná válka. Stalin plánoval invazi do Jugoslávie, zúčastnit se měli i Češi

TÉMATA: studená válka | sovětský svaz | stalin | tito | jugoslávie

user-avatar

Tomáš Chalupa

11. 08. 2017 | 10:30

Za vrchol studené války je považována takzvaná kubánská krize, kdy byl svět na pokraji jaderné války. Americký bývalý důstojník tajné služby NSA John Schindler ale ve své knize píše, že jaderná katastrofa byla na spadnutí ještě na jiném místě - v Jugoslávii.

Josef Stalin a Josip Tito byli dva největší egomaniaci v celé Evropě. Přestože Titova Jugoslávie byla součástí východního bloku, věci se začaly rychle komplikovat právě kvůli povahám obou vůdců. Jádrem sporu se stalo vyslání 10 tisíc jugoslávských dobrovolníků (stejní "dobrovolníci" jako dnes ti ruští na Donbasu), kteří měli v Řecku pomoci svrhnout vládu a nahradit jí komunistickou. Stalinovi se však Titova soukromá iniciativa nelíbila a napsal mu dopis, ve kterém mu vyslání vojáků vytýkal. Požádal ho, aby vojska zase stáhl. Jenže Tito nad tím mávnul rukou a vojska v Řecku ponechal. To si zase nemohl nechat líbi Stalin. V reakci na to 28. června 1948 vyloučil Jugoslávii z Kominterny, tedy svazu komunistických republik. Z Jugoslávie se stala černá ovce socialistického tábora

Sověti vedli proti Titovi i celé Jugoslávii velkou propagandistickou kampaň. Mluvili o tom, že Jugoslávie se zaprodala Západu a je plná špionů. V Sovětském svazu, ale třeba také v Maďarsku začal hon na Titovce, což byli domnělí špioni nebo sympatizanti Titova režimu. A Tito? Začal dělat to samé. V armádě, policii i státní správě fanaticky odhaloval stalinisty Titův posluhovač a šéf tajné služby Alexander Rankovič. V Černé Hoře, tehdy nejmenší svazové republice, měli doslova žně. Celkově skončilo ve vězeních na 100 000 lidí. Před Titovým hněvem utekly do Sovětského svazu stovky úředníků, ale také vojenští velitelé. Tři důstojníci se dokonce pokusili Tita svrhnout, ale zastřelili je na hranicích.

Napětí mezi oběma zeměmi rostlo každým dnem. Popravy špionů, pohraniční incidenty, propaganda a provokace. Spojené staty to vše s obavami sledovaly. Podle analytiků americké administrativy hrozilo nebezpeční jaderného konfliktu. Stalin totiž nechal zorganizovat několik atentátů na Tita. Všechny byly odhaleny nebo selhaly. Stalin zuřil a přestal chápat, že situace už zašla příliš daleko. Naopak na generálním štábu byly vypracovány plány na invazi do Jugoslávie, kterou mělo podniknout 300 000 mužů. Počítalo se i s "bratrskou pomocí" sovětských satelitů včetně tehdejšího Československa. Do toho vypukla válka v Koreji a Američané ji považovali za předehru k válce v Evropě, tedy konkrétně v Jugoslávii. Poslali proto Titovi velkou finanční pomoc a z Jugoslávie se de facto stal spojenec Ameriky.

Stalin dumal nad tím, zda budou USA skutečně ochotny bojovat za Tita. Příklad z Koreje, kde Američané zasáhli na podporu jihokorejského režimu, mu naznačoval, že ano. Právě v těchto dnech, kdy Stalin zvažoval invazi do Jugoslávie, stál svět podle analytiků na pokraji totální války v Evropě, která by snadno přerostla ve válku jadernou. Jenže Stalin v roce 1953 zemřel na mrtvici a po jeho smrti se vztahy s Jugoslávii začaly rychle zlepšovat. Osobní nenávist dvou mužů skončila smrtí jednoho z nich a svět se další války naštěstí nedočkal.  

user-avatar

Tomáš Chalupa

11. 08. 2017 | 10:30

> ExtraStory   |   Inzerce