Tyhle zlaté cvočky o průměru 0,2 milimetry jen tak nějaké oko nezaostří. | zdroj: Discovery News


Extrémně drobné šperky musely v době bronzové zhotovovat děti. Zaplatily za to vlastním zrakem

Po dvou stoletích od objevu pohřební mohyly Bush Barrow nedaleko Stonehenge podrobili odborníci hlubšímu zkoumání jemné šperky a bohatě zdobené rukojeti dýk z takzvaného stonehengského pokladu. Jejich bádání přineslo překvapivý závěr: musely je vyrobit děti! Tuhle mikroskopickou práci v době, kdy ještě neexistovala lupa, totiž mohl dělat jen někdo, kdo skvěle viděl na blízko!

user-avatar

Tyrion

14. 10. 2014 | 07:00

Hrob "stonehengského krále"

Poblíž jedné z nejslavnějších megalitických památek na světě, kamenného kruhu Stonehenge, objevil v roce 1808 britský archeolog William Cunnington masivní pohřební mohylu známou jako Bush Barrow. Královsky honosná výbava hrobu z doby před 4 tisíci lety nenechala nikoho na pochybách, že zde byl pohřben přinejmenším náčelník klanu z doby bronzové, jemuž se ne náhodou začalo přezdívat stonehengský král.

Stonehengský král na obraze od Kelwina Wilsona

Na plášti měl připnutu obrovskou zlatou sponu ve tvaru kosočtverce a na opasku zavěšenu bronzovou dýku s bohatě vyzdobenou rukojetí. Na tyhle a další jeho „korunovační klenoty“, které jsou nastálo vystavené ve Wiltshirském muzeu v Devizes, si nedávno posvítili odborníci včetně specialistů na optiku. A nestačili se divit!

Velmi jemná zlatnická práce totiž zahrnovala zhotovení a zasazení desítek tisíc droboučkých komponentů, které na šířku měřily pouhou pětinu milimetru! S něčím takovým zacházet vyžadovalo nejen obrovskou zručnost, ale také mimořádně ostrý zrak. Vždyť první lupa se na světě objevila až o tisíc let později!

Detail zdobené rukojeti ve srovnání s jehlou

„Jenom děti a teenageři, anebo dospělí, kteří byli od přírody krátkozrací, tedy viděli lépe na blízko, mohli tak mrňavé předměty vyrábět,“ sdělil pro Discovery News ředitel Wiltshire muzea v Devizes David Dawson. Jen rukojeť dýky byla posázena 140 tisíci drobulinkými pecičkami ze zlata. Do dřevěného povrchu byly vsazovány v cik-cak vzorcích o hustotě tisíc cvočků na jeden centimetr! Příliš malé na to, aby si s něčím takovým dokázal vyhrát dospělý člověk.

Detail dýky vyobrazený na akvarelu

Celý proces výroby byl poměrně složitý a skládal se ze čtyř fází. Tou první byla výroba extrémně tenkého kusu zlatého drátku, tenčího než je lidský vlas. Každý jeho konec se musel nejprve zploštit a vytvarovat do špendlíkové hlavičky, která byla poté uříznuta velmi ostrou břitvou z tvrdého druhu křemene (flintu) nebo obsidiánu. Tahle náročná procedura přitom musela být zopakována desetitisíckrát!

Bronzová dýka z umně ozdobenou rukojetí

„Pak pomocí maličkého bronzového šídla s extrémně jemným hrotem vypichovali miniaturní dírky do rukojeti, kam měly být cvočky vsazeny,“ popisoval další fázi výroby David Dawnson. Nato jemnou vrstvou z pryskyřice, která sloužila jako lepidlo, potřeli otvory a opatrně do nich vkládali droboučké pecičky. Podle Dawnsona zřejmě používali nějaké velmi malé pinzety ze dřeva nebo kostí, neboť uchopit prsty tak miniaturní kousky nebylo možné. „Předpokládáme, že celý tento proces zabral nejméně 2 500 hodin,“ uvedl ředitel muzea.

Tak mrňavé byly zlaté cvočky, jimiž byla hustě vyzdobena rukojeť náčelníkovy dýky.

Podle Ronalda Rabbetse, předního odborníka na optiku lidského oka, mohly tuhle mikroskopicky přesnou práci vykonávat hlavně děti a mladí teenageři. Svoji zlatnickou kariéru zřejmě zahájili již kolem 10. roku věku, přičemž za pět let si mžouráním na blízko trvale poškodily zrak. Je možné, že ve dvaceti už byli téměř slepí. Ve světě bez brýlí totiž viděli předměty vzdálené více než metr od nich jen jako rozmazané skvrny. „Nemohli pak dělat žádnou jinou práci než jen vyrábět droboučké předměty a jejich komunita je musela velkém podporovat,“ prohlásil Rabbets. Ostatně jejich řemeslné dovednosti měly cenu zlata!

Nádherná spona, s níž si "stonehengský král" zapínal svůj plášť.

Podle odborníků se tihle malí zlatníci vyučili a pracovali pravděpodobně v Bretani na západě Francie, kde se našlo na dvacet podobně vyzdobených dýk a kde existovaly i naleziště zlata. Na britské ostrovy se jedna z těchto dýk dostala přes La Manche v rámci mezinárodního obchodu, anebo ji již zmíněný stonehengský král obdržel darem od jiného náčelníka kmene.

Tyhle nádherné zlaté náušnice nosila dáma v době bronzové, jejíž hrob byl rovněž nalezen nedaleko Stonehenge.

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tyrion

14. 10. 2014 | 07:00