Egyptské klima bylo nestabilní a stejně tak byly i nestabilní vlády některých faraonů.

Egyptské klima bylo nestabilní a stejně tak byly i nestabilní vlády některých faraonů. | zdroj: ancientpages.com


Faraoni čelili přírodním pohromám a hladomorům, nakonec to jejich říši zničilo

TÉMATA: egypt | podnebí | faraoni

user-avatar

Tomáš Chalupa

3. 12. 2017 | 11:48

Moc faraona ve starověkém Egyptě byla neomezená. Byl považován za poloboha a jeho poddaní mu přisuzovali nejrůznější nadpřirozené schopnosti. Jestliže zemi postihlo sucho, hladomor nebo záplavy, byl to právě faraon, kdo měl zajistit, že země se zotaví a bude prosperovat. Pokud k tomu nedošlo, čekaly faraona problémy.

Zejména hladomory byly v Egyptě poměrně běžné. Z historických záznamů ale vyplývá, že většina vládců se jimi nijak zásadně nezabývala, a to až do doby, kdy se jim celá říše rozpadla. Faraoni podcenili vliv podnebí a počasí na stabilitu svojí vlády.

Vědci porovnali data dávných erupcí s informacemi ze starověkých svitků, které zaznamenávají nejrůznější lidové povstání a nepokoje. A došli k závěru, že se kryjí. Jinými slovy, v případě, že došlo k erupcím, zemětřesením nebo jiným pohromám, následovalo období, kdy se lidé bouřili proti vládě. Je zde podle vědců příčinná souvislost.

„Ukazuje to, že existují reálné sociální a politické důsledky environmentálních změn, jako je globální oteplování a různé katastrofy. Chováme se, jako by nás tyto věci nijak neovlivňovaly. Ale když vidíme, jak rozvinuté dávné civilizace mohly být svrženy do propasti událostmi, jako jsou tyto, znamená to, že musíme našlapovat zlehka na naší planetě,“  poznamenává historik Joseph Manning z Yaleovy univerzity.

V průběhu ptolemaiovské éry mezi lety 305 – 30 před naším letopočtem Egypt zažíval období rozkvětu. Egypt se stal jedním z center tehdejšího světa s nepochybným vojenským i kulturním vlivem. V té době byla postavena například Alexandrijská knihovna nebo maják na ostrově Faru, jeden ze sedmi divů světa.

Problémem Ptolemaiovské říše bylo, že její zemědělství bylo zcela závislé na zavlažování z řeky Nilu a na střídání období sucha a dešťů. Jenže stačilo pár let, kdy se deště nedostavily, a celé zemědělství bylo na pokraji zkázy. Obyvatelstvo trpělo hlady. Králové netušili nic o erupcích, které způsobily, že se záplavy a deště nedostavily. Netušili, proč jejich království strádá. Někteří králové se s touto situací vypořádávali lépe, jiní hůře. Ti první dokázali předcházet lidovým bouřím a nepokojům.

Jednou z takových vládkyň byla Kleopatra. Za její vlády došlo k velké erupci vulkánu, ale neexistují žádné zmínky o tom, že by v té době docházelo k revoltám. Kleopatra jednala rychle a byla si vědomá toho, co znamená hladomor, nemoci a další pohromy pro obyvatelstvo.

Přesto ani ona nedokázala Egypt zachránit. Po letech sucha a se zdecimovaným hospodářstvím byla její flotila poražena římským loďstvem. Kleopatra krátce na to spáchala sebevraždu. Konec Ptolemaiovské říše tak sice formálně proběhl kvůli vojenské porážce, ale již dávno předtím byla země silně oslabena suchy, hladomory a lidovými povstáními.

Pro dnešní dobu z toho plyne poměrně jasné poselství. I přes silně rozvinuté hospodářství nebo moderní technologie je rozvoj jednotlivých lidských společností stále silně ovlivňován podnebím, počasím a jeho výkyvy. Při dlouhodobé nepřízni počasí nebo náhlých změnách může dojít k politickým změnám, povstáním nebo fenoménu, se kterým se potýkáme v těchto letech – tedy migraci. 

user-avatar

Tomáš Chalupa

3. 12. 2017 | 11:48

> ExtraStory   |   Inzerce