Kasárna v Židenicích ve 30. letech 20. století.

Kasárna v Židenicích ve 30. letech 20. století. | zdroj: denik.cz


Fašistický puč v Brně! Italský scénář se v Československu nezdařil

TÉMATA: československo | první republika | puč | fašismus | fašisté

user-avatar

Václav Pokorný

22. 01. 2018 | 18:31

Nadporučík v záloze Ladislav Kobsinka, člen Národní obce fašistické, přepadl s více než šedesáti muži v noci z 21. na 22. ledna roku 1933 Svatoplukovy kasárny v Brně-Židenicích. Obsazení těchto kasáren mělo být začátkem fašistické revoluce v Československu. Jejich útok vojáci a četníci zastavili a výsledkem boje byl jeden mrtvý na straně pučistů a několik zraněných. Po nezdařeném útoku se tak českým fašistům o plánovaném pochodu na Prahu mohlo jenom zdát.

V těchto dnech uplynulo 85 roků od nezdařeného pokusu o fašistický puč v Československu.

Svatoplukovy kasárny v Brně-Židenicích se staly cílem útoku více než 60 fašistů, vedených bývalým armádním nadporučíkem Ladislavem Kobsinkem.

Hlavním cílem celé akce bylo ovládnout velké brněnské kasárny a získat zbraně. Ty měly posloužit ke svržení demokratického režimu, včetně prezidenta Masaryka, a nastolení diktatury po vzoru fašistické ItálieLadislav Kobsinek (1903-1988) dosáhl hodnosti poručíka u 43. pěšího pluku v Brně, ale pro své fašistické názory byl z armády propuštěn. Poté se nějakou dobu léčil v psychiatrické léčebně. Nejvíce je ale znám jako vůdce Židenického puče. V roce 1939, kdy byl propuštěn z vězení, vstoupil do organizace Vlajka a byl velitelem jejích Svatoplukových gard. V roce 1944 získal německé občanství. Po válce byl odsouzen na 12 let za kolaboraci a po propuštění v roce 1957 byl státními úřady odsunut do Spolkové republiky Německo.

V osudný den 21. ledna 1933 se šedesát pučistů pocházejících převážně z Bučovic vypravilo dvěma autobusy do Brna. V prvním autobuse jeli muži ozbrojení střelnými zbraněmi a v druhém muži vyzbrojeni noži či boxery. Vystoupili na Klajdovce a dál již  pokračovali pěšky.

Několik minut před půlnocí vydal velitel pučistů Kobsinek rozkaz ke zteči kasáren. Pod rouškou tmy začala skupina přelézat zdi. Došlo k jednotlivým potyčkám s vojáky ve strážní službě a začala se ozývat první střelba. Vojáci, bez informací, co se děje a kdo jejich kasárny přepadl, se pokusili postavit pučistům na odpor, kde se dalo.

Příkladem byl desátník Kindemann, který držel stráž u technické roty. Tam se vyzbrojil puškou a postavil se s výzvou ,Stát' čtyřem pučistům do cesty. Položil pušku s bajonetem jednomu z pučistů na hruď, načež se skupina zastavila a následně byl jeden z pučistů postřelen revolverem a ponechán na místě svému osudu. 

Přes odpor vojáků se však podařilo pučistům kasárny téměř obsadit. Zmocnili se několika pušek a střeliva, ale nepřesvědčili posádku, aby se přidala na jejich stranu. Rotný Jandl, kterému se povedlo z kasáren utéci, běžel po silnici a po 15 minutách zastavil automobil, který jej zavezl na Pražskou ulici, kde měl kasárny 10. pěší pluk. Zalarmoval nejbližšího důstojníka a kasárnami se okamžitě rozezněl ostrý poplach. O události informoval tehdejší tisk.

Na jiném místě se v téže době vracel ze zábavy četař Skřivan. Ke strážnici mu zbývalo několik set metrů, když zaslechl střelbu. To mu nesedělo, v mrazivé noci ze soboty na naděli se nehlásilo žádné cvičení. Rovněž se rozběhl k Židenicím, kde na prvního strážníka, kterého potkal, vychrlil: ,,V židenických kasárnách se střílí. Něco se tam děje."

Domluvili se, že strážník poběží ke kasárnám, zatímco Skřivan z blízké budky zavolá na policejní ředitelství. Po jeho telefonátu brněnské  policejní ředitelství shromáždilo veškeré dostupné síly. K židenickým kasárnám vyslalo pohotovostní jednotku v počtu 20 policistů v autech, ozbrojených puškami.

Do areálu pronikli zadní opuštěnou bránou. Vběhli do budovy, odkud se ozývala nejbližší střelba. Zde přítomný voják je informoval, že pučisté jsou v budově č. 13. Okamžitě tam vtrhli a vyzvali překvapené pučisty, aby se vzdali. Nabité pušky s bodáky, mířícící na ně, byly pro pučisty pádným argumentem, aby se vzdali. Na dotaz ,Kdo střílel?´se ozval přítomný vojín s jednoduchou odpovědí - ,,Všichni!"  

Mezitím dorazily další policejní posily, které po krátké přestřelce obsadily hlavní bránu. Nastala honička na pučisty po celém areálu kasáren a 21 pučistů bylo zajato ještě v objektu a další pak během noci v okolí.  V souvislosti s pokusem o puč byl 23. ledna zatčen i Radola Gajda. Přes silný politický tlak na odsouzení Gajdy byl soudem osvobozen, protože mu nebyla dokázána účast na řízení puče. Na podnět Kanceláře prezidenta republiky vyslovilo s rozsudkem nesouhlas vrchní státní zastupitelství a požádalo o jejich přezkoumání Nejvyšší soud. Ten, přestože nebyly získány nové důkazy, odsoudil Gajdu k šestiměsíčnímu vězení. Národní obec fašistická byla sice nepovedeným pokusem o puč zdiskreditována, ale Gajda se ověnčil aureolou mučedníka, který trpěl nevinně.

Výsledkem střetu byl jeden mrtvý na straně pučistů a několik zraněných na obou stranách. Kobsinek dostal dvanáctiletý trest odnětí svobody a i další účastníky puče čekalo několikaleté vězení.

Zmaření fašistického puče v Československu roku 1933 posílilo všechny domácí demokratické síly a také odhodlání se bránit proti nastupujícímu nacistickému Německu.

 

user-avatar

Václav Pokorný

22. 01. 2018 | 18:31

> ExtraStory   |   Inzerce