Weegee se specializoval na kriminální činy těžkého kalibru. Snímek zastřeleného zloděje s pistolí u hlavy.

Weegee se specializoval na kriminální činy těžkého kalibru. Snímek zastřeleného zloděje s pistolí u hlavy. | zdroj: Weegee | International Center of Photography

user-avatar

Petr Gotlieb

13. 06. 2015 | 15:00

V New Yorku žil a pracoval fotograf, který si říkal Weegee, vlastním jménem Arthur Feellig. Pohyboval se ve městě celebrit a vražd. Odposlouchával policejní rádio, bleskově se přemísťoval na místa činu, natvrdo fotil mrtvoly. Nefotografoval zdaleka jen tohle, byl mistrem černobílého dokumentu. Jako první ukázal odvrácenou stranu svého města.

Narodil se v roce 1899 na dnešní Ukrajině. V deseti letech se vypravil s matkou a třemi dětmi za otcem, který jako tisíce dalších odjeli do Ameriky za živobytím. Rodina se usadila v newyorské čtvrti brlohů Lower East Side, kde lidé žili jako králíci v kotcích. Z chlapce se stalo dítě ulice. Vystřídal mnoho povolání – byl umývačem nádobí, řezníkem a houslistou v kině.

V roce 1935 se však stává profesionálním fotografem a novinářem. Pracuje zásadně v noci a fotografuje, co zakrývá tma: travestity, vraždy, války gangů, krvavé rvačky, opilce, nehody, milence. S tehdy novou technologií, předchůdcem dnešního blesku. I proto působí lidé na jeho fotkách tak vyděšeně.

Feellig používal v práci kontroverzní metody, kterými by strčil do kapsy i dnešní bulvární investigativce. “Pronajal si pokoj naproti policejnímu ředitelství. Odposlouchával jejich hovory. Měl svoje informátory. Do staré chevroletky zabudoval policejní vysíláčku. Pak se rozjel na místo činu nebo si vzal taxíka. Byl tam často dřív než oni,” prozradil umělecký kurátor Brian Wallis.

Příliš se nestaral o techniku fotografie. Jediné, co ho zajímalo, bylo zaznamenat situaci, aby měl co nabídnout novinám. Jeho snímky otiskovaly Herold Tribune, Daily News, The Washington Post nebo The Sun.

Weegee s fotoaparátem značky Speed Graphic a nezbytnou cigaretou v ústech.

Postupně zaznamenával nejen zločiny, ale také noční pijany a obskurní milence, muže čelem ke zdi, publikum pobavené pohledem na zraněnou tlustou ženu, dívenku v davu, jak fascinovaně zírá na zohavené tělo. Představoval Newyorčanům jejich město, jak opravdu vypadá. Ale ti ho měli za nechutného slídila. "Někdy jsem užíval bočního světla, aby nebylo vidět všechnu tu krev... i mrtvoly vypadaly docela pokojně," napsal do jedné ze svých knih.

V roce 1945 publikoval Weegee svoji první fotografickou knihu s názvem Naked City (Nahé město), která mu přinesla značný úspěch. Stal se vzorem, idolem všech fotografů a novinářů, králem "černé kroniky." Když v roce 1968 Weegee zemřel na mozkový nádor, zanechal po sobě pět tisíc negativů a tisíc pět set kopií. Určitě tedy nepřeháněl, když tvrdil: "Fotoaparát je můj život. Vraždy jsou můj byznys."

Příště: Lisette Modelová, fotografka tlustých a ošklivých lidí

user-avatar

Petr Gotlieb

13. 06. 2015 | 15:00

> ExtraStory   |   Inzerce