Vlk napadal ženy, děti i muže, zabil jich více než sto.

Vlk napadal ženy, děti i muže, zabil jich více než sto. | zdroj: elpais.com


Francouzské město Gévaudan terorizoval v 18. století obří vlk, hrůza trvala tři roky

TÉMATA: monstra | zvířata | francie

user-avatar

Tomáš Chalupa

2. 07. 2018 | 08:12

Gévaudan bylo v polovině 18. století klidné horské městečko na jihu Francie, kde čas plynul vlastním tempem a místní lidé žili obyčejnými starostmi. To se změnilo roku 1764, když se objevilo monstrum, jaké nikdo předtím neviděl.

Na tři sta lidí bylo potrháno, pokousáno nebo zabito obřím vlkem, který terorizoval Gévaudan po tři dlouhé roky. První případ napadení se odehrál, když mladá dívka vedla stádo krav po louce poblíž Langogne. Vrhl se na ni ohromný vlk, ale život jí zachránili býci, kteří se jej pokusili odehnat. Nadvakrát se jim to podařilo a dívka se vrátila do města bez zranění, ovšem notně vyděšená. Podala zprávu o tom, co se stalo, ale mladému děvčeti nikdo příliš nevěřil, muži měli za to, že si dívka vše zveličila.

Když ale vlk nedlouho poté napadl a zabil mladou dívku Janne Bouletovou, ve městě zavládl strach. Začalo se nahlas mluvit o gévaudanské bestii a lidé se začali obávat útoku tohoto predátora. I tak místní anály připisují zvířeti nejméně sto mrtvých lidí za tři roky. Mrtvoly měly prokousnutá hrdla nebo rozsápané hrudníky, což nemohlo způsobit nic jiného než velké zvíře s mohutnými čelistmi.

Zprávy o zvířeti se dostaly i do tehdejšího tisku, který se vyžíval v podrobném popisu tvora, kterého ale nikdo z pisatelů neviděl. Mezitím místní poručík pěchoty Jean Baptiste Duhame shromáždil na 30 tisíc dobrovolníků, aby zvíře našli a zabili. Kdo zabije zvíře, měl dostávat rok průměrný plat zdarma. To už byla silná motivace, aby se do honu na bestii zapojil kdekdo. Jenže zvíře se nejen nepodařilo najít, ale ani neustaly jeho útoky.

Lov na vlka byl většinou neúspěšný.

O problém se začali zajímat už i u královského dvora a sám Ludvík XV. se nechal slyšet, že se s tou bestií musí něco dělat. Vyslal proto do oblasti dva profesionální lovce zvěře – Jeana Charlese Marca Antoine Vaumesle d’Ennevala a jeho syna Jeana-Françoise. Čtyři měsíce strávili v místních horách, aniž by tvora spatřili. Ulovili spoustu jiných vlků, ale nešlo o nijak zvláštní exempláře. Na gévaudanskou bestii nenarazili. Král byl s jejich výkonem krajně nespokojen, odvolal je a místo nich poslal do města svého osobního strážce, vyhlášeného šermíře a válečníka Francoise Antoina. Ten do města dorazil se skupinou osobně vybraných mužů.

Byli to oni, kdo učinili přítrž řádění bestie. Nebo to tak alespoň vypadalo. Podařilo se jim vystopovat a zastřelit vlka, který měl na délku skoro dva metry a na výšku 80 centimetrů. Dostali od krále odměnu a v Gévaudanu měsíc nikdo nebyl napaden vlkem. Po měsíci ovšem tvor zaútočil znovu. Brzy bylo jasné, že Antoine a jeho muži nedostali toho pravého.

Vlk měl mít ohromné rozměry.

To už se ovšem zkazky o tvoru začaly hemžit opravdu neuvěřitelnými informacemi. Měl mít nadpřirozené schopnosti, byl to prý napůl člověk a uměl chodit po zadních. Celý region se topil v hysterii a o ničem jiném než o vlku se nemluvilo.

Navíc bylo jasné, že od krále už pomoc nepřijde. Panovník by odmítl informaci, že jeho muži selhali a že je odměnil neoprávněně.  Později se podařilo zastřelit ještě jednoho obřího vlka. Toho ulovil místní farmář, toho času ve vězení za jakýsi delikt. Byl propuštěn s příslibem, že i on se zapojí do lovu na vlka. Zastřelil prý ohromného jedince, kterého rozpáral, a našel uvnitř lidské ostatky.

Pravdou je, že teror nakonec skončil. Jestli byl vlk zastřelen nebo zahynul stářím, se neví. Dodnes ani není jasné, zda to byl vlk. Spekulovalo se i o uprchlém lvu. Někteří se také domnívali, že neútočil jeden vlk, ale že to byla celá smečka. Příběh každopádně nebyl zapomenut a stal se předlohou knih, filmů a komiksů. V nich gévaudanská bestie žije dál.  

user-avatar

Tomáš Chalupa

2. 07. 2018 | 08:12

> ExtraStory   |   Inzerce