Fritz Haber byl kontroverzní postavou, vymýšlel bojové plyny, ale také pomohl světovému zemědělství.

Fritz Haber byl kontroverzní postavou, vymýšlel bojové plyny, ale také pomohl světovému zemědělství. | zdroj: allthatsinteresting.com


Fritz Haber byl otec chemické války a současně držitel Nobelovy ceny, jak to jde dohromady?

TÉMATA: vědci | chemie | německo | židé | zbraně | válka | vynálezy

user-avatar

Tomáš Chalupa

18. 06. 2018 | 10:15

Fritz Haber vymyslel chemikálie, které zachránily miliony lidí před hladověním. Ale také vymyslel bojové plyny, které miliony lidí zabily. Podívejme se blíže na tohoto duchovního otce chemické války.

Fritz Haber se narodil v pruském Breslau (Vratislav) v roce 1867. Byl to původem žid a jeho rodiče byli praktikující židé. Studiu chemie se věnoval u slavných jmen oboru, jako byl Robert Bunsen nebo Carl Lieberman. Doktorát z chemie obdržel na univerzitě Fridricha Viléma (dnešní Humboldtova univerzita). Pak zastával post profesora v Karlsruhe. Tam spolupracoval s jiným slavným chemikem, Carlem Boschem. Společně přišli na takzvaný Haber-Boschův proces. Byl to průlomový postup, při kterém se podařilo syntetizovat čpavek přímo z vodíku a dusíku.

Amoniak byl používán po celém světě jako účinné hnojivo. Před vynálezem jeho přímé syntézy byla jeho pořizovací cena velmi vysoká a ne každý si jej mohl dovolit. Haber-Boschův proces tak měl přímý vliv na rozvoj zemědělství, což vedlo k tomu, že lidé v mnoha zemích pak netrpěli hlady. Byl to skutečně zásadní objev, který změnil podobu zemědělství. V roce 1918 byl Haber za tento objev oceněn Nobelovou cenou.

O přínosnosti Haber-Boschova procesu svědčí i to, že se používá dodnes a je to stále nejběžnější způsob výroby amoniaku. Polovina světového zemědělství spoléhá na tento proces. Jenže Haberův život měl ještě jeden, mnohem temnější rozměr.

Už za první světové války byl Fritz Haber jmenován ředitelem chemické sekce při ministerstvu války. Byla to doba, kdy se vzdal judaismu a konvertoval ke kalvinismu. Možná to byla reakce na sílící antisemitismus v celé společnosti. Byl také velkým patriotem.

Haber a jeho tým po celou válku vyvíjel bojové plyny, které byly používány při zákopové válce. Přišel také na to, že vystavení nízkým koncentracím smrtících plynů má stejný efekt jako vystavení jednorázově vysoké koncentraci plynu. Jde o tzv. Haberovo pravidlo.

Válka skončila a Haber na ministerstvu zůstal. Jenže doba nepřála židovským vědcům, jakkoli byli schopní. Haber sledoval, jak byli propouštěni jeho židovští kolegové, a byť se tomu sám snažil bránit, nezmohl nic. Sám měl jistou možnost zůstat, protože konvertoval. Jenže neměl o to zájem. Pochopil, kam se doba ubírá a nechtěl s novými pořádky mít nic společného. Zemřel na infarkt v roce 1934. Jeho práce ale dál nesla smrtící ovoce. Jeho plyny používali i nacisté, kteří s nimi zplynovali miliony Židů. Bylo hořkou ironií, že tyto plyny vynalezl Žid.

Jak se na celý svůj život díval sám Haber? Jednou prohlásil: „V době míru musí vědec sloužit světu, v době války ale patří jen své zemi.“

user-avatar

Tomáš Chalupa

18. 06. 2018 | 10:15

> ExtraStory   |   Inzerce