Gabriela Vránová jako profesorka francouzštiny ve filmu 3x s Miroslavem Donutilem, 2005, foto: Jiří Červený

Gabriela Vránová jako profesorka francouzštiny ve filmu 3x s Miroslavem Donutilem, 2005, foto: Jiří Červený | zdroj: gabrielavranova.com


Gabriele Vránové zavřeli komunisté strýce. Málem se nedostala na školu

TÉMATA: herečky | komunistický režim | 50. léta | politické procesy | duchovenstvo | církev

user-avatar

Yvonne K.

19. 06. 2018 | 16:20

Život nedávno zesnulé herečky Gabriela Vránová se mohl původně ubírat jinými cestami. Kvůli špatnému posudky ji málem nepřijali na Janáčkovu akademii umění, kde chtěla studovat herectví. Její strýc si totiž v kriminále odpykával trest za velezradu.

Gabriele Vránové bylo devět let, když tajná policie zatýkala jejího strýce Aloise Vránu, toho času katolického faráře ve Vranovicích. Byla tehdy u toho a detaily onoho mrazivého únorového dne roku 1950 se jí nesmazatelně vryly do paměti. Mluvit o nich si mohla dovolit až po listopadovém převratu. “Přijeli jsme sem na zabíjačku, najednou dojelo nákladní auto a chlapi v kožených kabátech si odvezli strejčka i část zabíjačky," vyprávěla. Jako dítě nechápala, co se děje. Vzpomínala, jak její otec přiběhl vzrušeně domů a rodině oznámil, že fotografie strýce v životní velikosti visí v Brně proti nádraží.

Alois Vrána byl následně obviněn z velezrady a ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 20 let za působení v protistátní skupině Světlana-Jarmila jako organizátor a duchovní vůdce. Trest si odpykával na Mírově, v Leopoldově, ve Valdicích a ve Znojmě.

Rodina se opakovaně snažila strýce z vězení dostat, psali dokonce i do prezidentské kanceláře, avšak pokaždé přišla zamítavá odpověď, neboť odsouzený stále není dostatečně převychován. V roce 1960 byl vyloučen z amnestie a na svobodu ho propustili až po jedenácti letech ze zdravotních důvodů.

Když se Vránová chtěla po roce 1989 dozvědět o strýcově případu víc, zjistila, že všechny důležité dokumenty jsou již zničeny. Pár střípků našla jen v národním archivu. „Je to spíš z oblasti tragikomedie. Třeba je tam napsáno, že Alois Vrána se chová velmi slušně, nicméně trvá na svých názorech, takže ho bohužel nemohou propustit,“ popisovala Vránová v rozhovoru pro Břeclavský deník. Gabriela Vránová u památníku obětem komunistické perzekuce ve Vranovicích. Foto: Michal Šupálek, Břeclavský deník

Sen stát se herečkou se mohl rozplynout

Perzekuce tehdejšího komunistického režimu se však dotkla celé jejich katolické rodiny. Teta, která do té doby pracovala jako kuchařka na faře, přišla o práci a neměla kde bydlet, tak žila s Vránovými v Brně. Gabrielin otec, vážený profesor, musel opustit střední školu, kde vyučoval francouzštinu a literaturu, mohl učit jen dílny na základní škole. Kvůli tomu se změnila atmosféra v rodině, otec byl totiž nervózní a doma na všechny křičel. “To byla léta, kdy jsem se otce až bála,” přiznala herečka v pořadu České televize 13. komnata. Později ale pochopila, jak jeho psychiku poznamenala tato neklidná doba.

Únik hledala ve světě literatury a snila o povolání herečky. Už v šestnácti se přihlásila na brněnskou JAMU. Vzali ji jen díky odvaze jednoho kantora, který kádrový posudek Gabriely Vránové zničil. S takovým rodinným profilem totiž neměla šanci se na vysokou školu dostat. „Když jsem se přihlásila na JAMU, přišly do školy posudky, že jsem z katolické rodiny a že je strýc zavřený. Naštěstí byl u přijímaček pan profesor Michal, který se znal s mým tatínkem. Tenkrát mu zavolal a řekl: Neboj se Jaroslave, všechno jsem stopil,“ zavzpomínala Vránová v pořadu 13. komnata. První uveřejněná fotografie Gabriely Vránové

Hvězdný hlas

Kariéru Gabriela Vránová zahájila  v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, odkud po dvou sezonách přešla do pražského Divadla na Vinohradech, kde byla členkou více než 40 let. Hrála v řadě nejúspěšnějších českých seriálů – v F. L. Věkovi, Sňatcích z rozumu či Chalupářích. Ale snad nejvíce se zapsala do povědomí diváků jako přísná učitelka Hajská v seriálu My všichni školou povinní. Filmové role ztvárnila např. ve snímcích Hledá se táta, Poklad byzantského kupce či Jak vytrhnout velrybě stoličku.

V závěru života byla bez stálého divadelního angažmá, úspěšně spolupracovala s rozhlasem, v roce 2004 jí byla udělena Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. Jejím hlasem promlouvaly z pláten kin v Česku hvězdy jako Marylin Monroe, Catherine Deneuve, Jeanne Moreau nebo Elizabeth Taylorová. Gabriela Vránová na snímku z roku 2003. Foto: Jiří Kepka

Velkou láskou Gabriely Vránové byla poezie, její otec byl vedle profese pedagoga také autorem křesťansky orientované lyriky. Sama si připravovala hudebně-literární pořady a dlouholetá práce v tomto oboru jí vynesla Křišťálovou růži, nejvyšší ocenění v oblasti uměleckého přednesu.

Své zkušenosti rovněž předávala mladým adeptům herectví – mezi její žáky patřili např. Vladimír Dlouhý či Zlata Adamovská.

Gabriela Vránová zemřela po těžké nemoci 16. června 2018 ve věku 78 let. 

 

user-avatar

Yvonne K.

19. 06. 2018 | 16:20

> ExtraStory   |   Inzerce