Generál Andrej Vlasov je nejednoznačnou postavou ruských dějin.

Generál Andrej Vlasov je nejednoznačnou postavou ruských dějin. | zdroj: cont.ws


Generál Vlasov je oběšen za velezradu. Dvakrát zradil, dvakrát byl zrazen

TÉMATA: rusko | druhá světová válka | vlasovci

user-avatar

Yvonne K.

2. 08. 2016 | 12:00

Ruský generál Andrej Vlasov, který byl popraven před 70 lety, 2. srpna 1946, patřil mezi nejrozporuplnější postavy druhé světové války. Jedni v něm dodnes vidí zrádce, zbabělce a přeběhlíka, jiní zase hrdinu a schopného velitele. Vlastence, jenž chtěl národy Ruska zbavit tyrana. Pravda bude nejspíše někde uprostřed.

Svou vojenskou kariéru zahájil Andrej Vlasov roku 1919 vstupem do Rudé armády, v jejíchž řadách bojoval proti bělogvardějcům během ruské občanské války. Roku 1930 se stal členem komunistické strany a od roku 1935 studoval na vojenské akademii. Stalinovy čistky v armádě nejen přežil bez úhony jako člen vojenského soudu, nýbrž si dovedl získat i důvěru diktátora, který ho poslal roku 1938 jako vojenského poradce do Číny. Na samém počátku druhé světové války se vyznamenal v bojích u Kyjeva a Lvova a v čele nově utvořené 20. armády zastavil postup německých vojáků u Moskvy. Andrej Andrejevič Vlasov (1901-1946) byl nositelem Řádu rudého praporu a Leninova řádu, které mu byly ale později odebrány.

V březnu roku 1942 jej Stalin jmenoval zástupcem velitele Volchovského frontu s cílem prolomit obležení Leningradu. I přes obrovské nasazení se to jeho 2. úderné armádě nepodařilo. Desetitisíce vojáků zůstaly ležet v lesích a bažinách, kde utonuli, zemřeli hladem nebo na následky zranění. Vlasov stihl uprchnout. Nakonec ho Němcům vydal starosta jedné malé ruské obce. Vlasov (vlevo)a Žilenkov u Goebbelse v roce 1945.

V německém zajetí se Vlasov rozhodne pro kolaboraci s nacisty. Nabízí Hitlerovi, že bude bojovat na straně Němců proti Stalinově hrůzovládě. Žádá o svolení vytvořit ze sovětských zajatců a emigrantů armádu, která by byla výlučně pod ruským velením. Snaží se Němce přesvědčit, že jejich vyhlazovací válka Rusy žene do zoufalého boje do posledního muže.

“S pomocí propagandy se sovětské vládě podařilo přesvědčit Rusy o tom, že Německo chce zničit Rusko jako samostatný stát a změnit ho v kolonii. Síla sovětského odporu může být podle Vlasova zlomena jen tehdy, pokud se ruský národ přesvědčí, že Německo nemá takové cíle a že Německo garantuje zachování existence Ruska a Ukrajiny třeba ve formě protektorátu. V takovém případě by mnozí ruští zajatci rádi nastoupili pod německým velením do boje proti nenáviděnému stalinskému režimu. Pro něho, Vlasova, a množství dalších zajatých sovětských důstojníků je německé vítězství předpokladem další existence, protože ze strany sovětské vlády je čeká jedině smrt. Proto si upřímně přejí svržení sovětské vlády a vítězství německých zbraní,” stojí v zápise o výslechu zajatých sovětských důstojníků. Vlasov a jeho muži z Ruské osvobozenecké armády

Vlasovovy návrhy se ovšem v Berlíně setkávají spíš s velkou nevolí. O tom, že by ruští přeběhlíci bojovali za nové, svobodné Rusko, nechce Hitler ani slyšet. Až na podzim roku 1944, kdy již Německu docházejí síly, jej Heinrich Himmler přesvědčí, aby dovolil vytvoření deseti divizí Ruské osvobozenecké armády (ROA). Krátce nato, v listopadu 1944, se Praze koná konference, jejímž cílem je ustavení Výboru pro osvobození národů Ruska. Vlasov na ní přečte manifest, který vyhlašuje, že hlavním úkolem je odstranění Stalina a nastolení ústavního režimu na území Sovětského svazu. 

ROA o síle 50 000 mužů do bojových akcí zasáhne až na samém sklonku války. Jedna z divizí generála Vlasova se snaží zastavit postup Rudé armády u Frankfurtu nad Mohanem, druhá se však pod vedením generála Buňačenka přidává na stranu českých povstalců v Praze a a bojuje proti Němcům. Podíl vlasovců na obraně Prahy je nezpochybnitelný. Vlasov sám se však k podpoře pražského povstání stavěl odmítavě, Buňačenko v podstatě jednal za jeho zády. Vlasovci doufali, že si takto vyslouží vděk českého lidu a získají v Čechách nový azyl. Prozatímní československá vláda však s vlasovci nechce mít nic společného a Buňačenka vyzve, aby své jednotky z Prahy stáhl. Vlasovci Prahu 7. května opouštějí a míří na západ, do amerického zajetí, kam ale vlasovcům není umožněno vstoupit a jsou tak ponecháni napospas postupujícím sovětským jednotkám. Vlasov v akci
Generál Vlasov je zatčen sovětskými jednotkami 12. května roku 1945, po svém zatčení je pak spolu s dalšími vysokými vojenskými představiteli ROA převezen do Sovětského svazu. Je obžalován z velezrady, špionáže, sabotáže a teroristické činnosti. 1. srpna 1946 je odsouzen k trestu smrti oběšením, rozsudek je vykonán hned následujícího dne. Poprava vlasovců

“Ať je vaše rozhodnutí jakékoliv, já vstoupím do dějin,” prohlásil Vlasov v soudní síni a měl pravdu. Role, kterou v ní ovšem sehrál, je dodnes předmětem diskusí a sporů. Uznání se dvojnásob prokletý generál nedočkal. Návrh na jeho rehabilitaci odmítlo v roce 2001 Vojenské kolegium ruského Nejvyššího soudu. Hodnocení jeho postojů a kroků je nejednoznačné. Snad nejlépe to vystihl Karel Richter ve své knize Případ generála Vlasova:  “Vlasov byl člověk, s kterým si život tragicky zahrál. Nebo který si tragicky zahrál se životem.”

 

user-avatar

Yvonne K.

2. 08. 2016 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce