Klima začali měnit už první farmáři tím, jak měnili krajinu.

Klima začali měnit už první farmáři tím, jak měnili krajinu. | zdroj: bbc.com


Globální oteplování odstartovali už první zemědělci. Nebýt jich, byla by na Zemi větší zima

TÉMATA: ekologie | klimatické změny | neolitická revoluce | globální oteplování

user-avatar

Markéta Oderská

22. 01. 2016 | 11:00

Nejen dnešní moderní společnost má na svědomí klimatické změny. Jsou vědci, kteří tvrdí, že globální oteplování začalo už před tisíci lety, když se z člověka-lovce a sběrače stal zemědělec. Pokud by měli pravdu, znamenalo by to, že lidstvo musí vyvinout mnohem větší úsilí o omezení skleníkových plynů, neboť už malé množství lidské činnosti ovlivňuje klima.

Hlavním zastáncem této kontroverzní teorie je paleoklimatolog William Ruddiman z Virginské univerzity. Předložil ji už před 12 lety a rozvířil kolem ní vášnivé debaty. Podle něj vliv člověka na klima nezačal průmyslovou revolucí v 19. století, ale už před sedmi tisíci lety, kdy kácení a vypalování lesů za účelem získání zemědělské půdy oddálilo přechod do nové doby ledové a pomohlo utvořit relativně stabilní klima. K tomuto závěru ho dovedl zvláštní trend, který nastal v atmosféře po skončení poslední doby ledové a nástupu současného holocénu.

První farmáři

Zatímco v předešlých dobách meziledových úroveň CO2 prudce vzrostla a pak postupně klesala, než planeta vstoupila do nové doby ledové, v průběhu holocénu došlo náhle ke změně tohoto trendu. Kysličník uhličitý před 8 000 lety začal v atmosféře přibývat a k tomu se před 5000 lety přidal i vzestup metanu. Obojí se shodovalo se šířením zemědělství, provázeném rozsáhlým odlesňováním a umělým zavlažováním, při kterém se do ovzduší uvolňovalo velké množství skleníkových plynů. Ty v podstatě zabránily přirozenému ochlazení planety a oddálily její přechod do doby ledové. Také chov hospodářských zvířat přispěl ke zvýšení hladin metanu. „Rané farmaření pomohlo udržet planetu teplou,“ zkonstatoval William Ruddiman.

Egyptský zemědělec

Mnoho vědců však tuto teorii nesdílí a její kritici tvrdí, že lidské populace byly tehdy příliš malé a málo rozvinuté na to, aby jejich činnost měla takový dopad na zemské klima. Jenže Ruddiman nyní se svým týmem přichází s dalšími důkazy na obranu své teorie. Tím hlavním je analýza CO2 z ledových jader, uchovávajících záznamy až z doby před 800 tisíci lety. Ukazují, že přirozené ochlazení, k němuž mělo cyklicky dojít, bylo zastaveno v souvislosti s rozmachem zemědělství před 8 000 lety. Jinak by totiž planeta vstoupila do chladnějšího glaciálního období. Na rozdíl od jiných meziledových dob se holocén, jenž začal před 12 tisíci lety, liší právě nárůstem kysličníku uhličitého a metanu v ovzduší.

„Po 12 letech debat o tom, zda klima v posledních několika tisíc letech je zcela přirozené nebo je velkou měrou výsledkem raného zemědělství, důkazy sesbírané z různých vědeckých oborů ukazují na převládající antropogenický vliv,“ uzavírá Ruddiman. 

Deforestace v Thajsku

Rok 2015 byl nejteplejším rokem v historii
Loňský rok byl globálně nejteplejší za dobu měření, tedy od roku 1880. Průměrná teplota na planetě byla 0,9 stupně Celsia nad průměrem 20. století. Informovaly o tom americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) a Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Podle propočtů NOAA byla loni průměrná globální teplota 14,8 stupně Celsia.

user-avatar

Markéta Oderská

22. 01. 2016 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce