Od roku 1964 je areál Havlíčkových sadů nemovitou kulturní památkou.

Od roku 1964 je areál Havlíčkových sadů nemovitou kulturní památkou. | zdroj: Profimedia.cz


Grébovka: Nejkrásnější pražský park vybudoval bohatý německý podnikatel, užívala si ho žárlivá princezna

TÉMATA: praha | park | kulturní památka | habsburkové | 19. století | architektura

user-avatar

Václav Pokorný

2. 11. 2019 | 19:00

Zásluhou průmyslníka Moritze Gröbeho vznikl mezi lety 1871 až 1888 okolo jeho luxusní novorenesanční vily na Vinohradech rozsáhlý okrasný park. Po Gröbeho smrti jeho dědicové celý areál pronajali císařské rodině Habsburků. Pobývala zde například princezna Alžběta Marie Rakouská se svým manželem Ottou z Windisch-Graetze.

Havlíčkovy sady neboli Grébovka je dnes park smíšeného novorenesančního a novoromantického stylu na pražských Vinohradech, nedaleko Vršovic a Nuslí. Na severu je ohraničen ulicemi U Havlíčkových sadů a Rybalkovou a na jihu potokem Botič. Rozkládá se na ploše 11 hektarů, z čehož 1,7 hektarů zaujímají vinice.

S nápadem vybudovat na jedenáctihektarovém vinohradském svahu své rodinné sídlo v neorenesančním slohu s romantickým parkem přišel zámožný stavební podnikatel a průmyslník Moritz Gröbe. Svoji  kariéru začínal v podniku Lannů, stavitelů železnic a dopravních cest. V roce 1869 se stal společníkem Tomáše Lanny, mladšího bratra Vojtěcha Lanny a následně i společníkem firmy A. Lanna a J. Schebek. Bylo to v době obrovského boomu železniční dopravy a největší účast v této firmě měl Gröbe právě na stavbách železničních tratí. Díky železničním stavbám získal Gröbe značný majetek a mohl tak uskutečnit svůj sen, reprezentovaný stavbou honosné vily s velkým parkem na pražských Vinohradech. 

Moritz Gröbe (1828–1891)

Nejprve vykoupil pozemky bývalých vinic a usedlostí a terén pro stavbu vily vyrovnal vykopanou zeminou ze železničního tunelu, který se tehdy stavěl pod Vinohrady. Poté v letech 1870–1874 nechal postavit podle návrhu architektů Antonína Viktora Barvitia a Josefa Schulze novorenesanční vilu umístěnou zhruba uprostřed plochy souběžně budované nádherné zahrady. 

Gröbemu byly vzorem paláce a zahrady italské renesance. Při tvorbě  zahrady dal rozšířit původní vinohrad, čímž vznikla slavná vinice o rozloze 17 400 m². Dále byl vystavěn dřevěný viniční altán, hrázděný pavilon s lukostřelnou a kuželnou, terasy a oplocení, umělá jeskyně (grotta) s kašnou, skleníky, schodiště, jezírka a vodotrysky. Celý  areál byl obehnán zdí se čtyřmi branami a rozčleněn systémem opěrných zdí a teras se schodišti. 

V roce 1881 postihla Moritze Gröbeho ve věku 53 let mrtvice, po které ochrnul a zůstal upoután na pojízdné křeslo. Veškeré práce na jeho životním díle pokračovaly a byly dokončeny v roce 1888, jen tři roky před Gröbeho smrtí. 

Gröbeho vila na dobové pohlednici

Po jeho smrti nejprve areál fungoval jako zahradnictví a do roku 1902 byl celý prostor otevřen veřejnosti. Od roku 1902 však areál majitelé opět znepřístupnili a pronajali ho císařské rodině Habsburků. Pobývala zde princezna Alžběta, dcera korunního prince Rudolfa a vnučka císaře Františka Josefa I., se svým manželem Karlem Ottou z Windisch-Graetze. 

O jejich pobytu se tradovala řada úsměvných historek. Kníže, který po nocích rád hýřil, se zamiloval do slavné operetní subrety Mařenky Zieglerové. Arcivévodkyně však jednoho dne nachytala manželka s umělkyní v ložnici a v návalu zlosti po Mařence vystřelila z revolveru. Podle některých zpráv se ani jednou netrefila, podle jiných ji postřelila, ovšem bez fatálních následků. Knížecí pár krátce nato vilu opustil, neboť Windischgrätze z pochopielných důvodů odveleli do Vídně.

V roce 1905 celý pozemek Grébovky včetně majetku odkoupila vinohradská radnice a v roce 1906 se brány areálu znovu otevřely občanům. Nedlouho nato byla Grébovka pojmenována na Havlíčkovy sady na počest novináře Karla Havlíčka Borovského.

 

user-avatar

Václav Pokorný

2. 11. 2019 | 19:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu