Původně vzpomínková akce k uctění památky sebeobětování se Jana Palacha přerostla kvůli jejímu brutálnímu potlačení ze strany vládnoucího režimu v sérii občanských demonstrací, největších od roku 1969.

Původně vzpomínková akce k uctění památky sebeobětování se Jana Palacha přerostla kvůli jejímu brutálnímu potlačení ze strany vládnoucího režimu v sérii občanských demonstrací, největších od roku 1969. | zdroj: archiv


Gumoléčba po česku: Palachův týden odhalil brutalitu komunistického režimu

TÉMATA: 1989 | jan palach | demonstrace | praha | policie | totalita | václav havel | represe

user-avatar

Václav Pokorný

14. 01. 2019 | 14:20

V těchto dnech před třiceti lety příslušníci zásahových jednotek v centru Prahy zmlátili demonstranty, kteří zde celý týden protestovali proti totalitnímu režimu. Nepokoje začaly 15. ledna na výročí upálení Jana Palacha a byly předzvěstí sametové revoluce na sklonku roku.

Třetí lednový týden roku 1989 nečekaně otřásl komunistickým režimem v Československu. 

Lidé se sešli v neděli 15. ledna na Václavském náměstí, aby uctili památku studenta Jana Palacha, jenž se v roce 1969 upálil na protest proti ruské okupaci. Demonstranty na náměstí přivítala policie v helmách, vyzbrojená štíty, obušky, služebními psy a vodními děly. Na provolávání hesel jako “gestapo”, “svobodu”, “dialog s milicionářem po dobrém” na ně policie tvrdě zaútočila pendreky a vodními děly. Stovky lidí byly zmláceny, řada zatčena, někteří v mrazivém počasí vyvezeni do lesů za Prahu. Celkem bylo na Benešovsko, do Brd a na další místa vyvezeno 195 osob. Plamínek odporu byl zažehnut a události, které tento zásah vyvolal, na sebe nenechaly dlouho čekat.

Následující den přišla na řadu ikona tehdejšího disentu Václav Havel. Při pokusu položit květiny k pomníku svatého Václava byl společně s třinácti dalšími disidenty zatčen. Od toho pondělka se začaly v odpoledních hodinách na Václavském náměstí konat pravidelné demonstrace a pokaždé byla nasazena gumoléčba, jak se praktikám policie, ohánějícími se gumovými pendreky, přezdívalo. Kýžený výsledek to však nepřineslo. Lidé už začínali být naštvaní a hlavně se přestávali bát. Hlavně ti mladí. Navíc se ukázalo, že vedle demonstrantů policie zmlátila i část západoněmeckého televizního štábu.

"Komunisté znervózněli, netušili, co si mají s protesty počít. Zároveň začala opozičním skupinám narůstat podpora u veřejnosti, protože policisté zmlátili na demonstracích i ty, kteří s protesty neměli nic společného,"  uvedl pro server iDnes historik Petr Blažek. 

K obratu došlo ve středu, když se předtím sešlo několik aktivistů s tehdejším předsedou vlády Ladislavem Adamcem. Ten nařídil, aby policie nezasahovala a demonstrace se tak uskutečnila v klidu. Následující den však policejní brutalita propukla v plné síle. Lidé, kteří byli odváděni do Opletalovy ulice, uváděli, že mezi zaparkovanými vozy ležel asi dvanáctiletý chlapec, do kterého příslušníci Bezpečnosti brutálně kopali. Na Můstku byl surově zbit invalidní kamelot, prodávají ve stanici metra deník Večerní Prahu. Jistý šestnáctiletý chlapec skončil doma ve velmi špatném stavu s rozkopnutými ústy a zády plnými živého masa od bití.

Policie se soustředila hlavně na mládež. V jednom z antonů byli pouze chlapci a děvčata ve věku od 14 do 16 let. Antony byli vyvezeni na neznámé místo, kde museli proběhnout uličkou policistů, kteří je mlátili obušky. Potom odvedli děvčata zvlášť a chlapci se museli svléct, postavit s nataženýma rukama ke zdi a policisté je surově bili po nahých tělech s výkřiky: "Tak vám se v Československu špatně žije? My vám ukážeme gestapo!"

Policejní brutalita efekt zastrašení přinesla. I když se následujícího dne na Václavském náměstí sešlo hodně lidí, bylo jich přece jen méně než ve středu a ve čtvrtek. Bezpečnost v teroru již nepokračovala, pouze demonstranty pomalu vytlačila do dolní části náměstí k Národní třídě a rozptýlila.

Demonstrace měly vyvrcholit poutí do Všetat k hrobu Jana Palacha. I tu režim nepovolil. Příslušníci SNB kontrolovali všechny příjezdové trasy, aby se žádný z  demonstrantů do Všetat nedostal. Většina vlaků ve Všetatech nezastavovala a pouze projížděla. U vlaků, které ve stanici zastavily, stáli příslušníci Bezpečnosti a dál propustili pouze toho, kdo v obci bydlel. Ostatní byli odvezeni k výslechu. Stejně jako lidé, které zadrželi v polích okolo Všetat. I přes tato opatření se několika jedincům podařilo aspoň hodit kytku přes zeď hřbitova. Většinou v noci. Tím demonstrace skončily.

Palachův týden v lednu roku 1989 se do dějin českého národa nesmazatelně zapsal jako doba, kdy se lidé přestali bát projevit svůj svobodný názor. Zároveň odhalil brutalitu represivních složek. Surové potlačení demonstrací, trestní stíhání jeho organizátorů a perzekuce účastníků radikalizovaly do té doby klidnou společnost. Tyto demonstrace byly největší krizí komunistického režimu a předzvěstí takzvané sametové revoluce v listopadu téhož roku.



user-avatar

Václav Pokorný

14. 01. 2019 | 14:20

> ExtraStory   |   Inzerce